Autor Petr Jakl - články (strana: 2)

Na Olympiádě v Soči byli i Češi, kteří nezávodili pod českou vlajkou. Obzvlášť příběh česko-irské dvojice Petr Jakl – Jan Rossiter stojí za podrobné připomenutí. Pod olympijské kruhy je dostala profesionalita prvně jmenovaného trenéra (a spolupracovníka naší redakce) a nadšení jeho irského svěřence.

Na Olympiádě v Soči byli i Češi, kteří nezávodili pod českou vlajkou. Obzvlášť příběh česko-irské dvojice Petr Jakl – Jan Rossiter stojí za podrobné připomenutí. Pod olympijské kruhy je dostala profesionalita prvně jmenovaného trenéra (a spolupracovníka naší redakce) a nadšení jeho irského svěřence.

Sport jen pro ty co na to mají? Ano, to je každodenní realita většiny západních zemí současného světa. A mluvíme-li o běžkách, jsou i země, kde tato podmínka platí nejen pro rekreační sportování, ale i pro výkonnostní či dokonce vrcholový sport. Jen ti nejlepší z nejlepších se mohou dočkat plné podpory, o zbohatnutí lyžováním se nedá mluvit už vůbe...

Na Olympiádě v Soči byli i Češi, kteří nezávodili pod českou vlajkou. Obzvlášť příběh česko-irské dvojice Petr Jakl – Jan Rossiter stojí za podrobné připomenutí. Pod olympijské kruhy je dostala profesionalita prvně jmenovaného trenéra (a spolupracovníka naší redakce) a nadšení jeho irského svěřence.

Na Olympiádě v Soči byli i Češi, kteří nezávodili pod českou vlajkou. Obzvlášť příběh česko-irské dvojice Petr Jakl – Jan Rossiter stojí za podrobné připomenutí. Pod olympijské kruhy je dostala profesionalita prvně jmenovaného trenéra (a spolupracovníka naší redakce) a nadšení jeho irského svěřence.

Na Olympiádě v Soči byli i Češi, kteří nezávodili pod českou vlajkou. Obzvlášť příběh česko-irské dvojice Petr Jakl – Jan Rossiter stojí za podrobné připomenutí. Pod olympijské kruhy je dostala profesionalita prvně jmenovaného trenéra (a spolupracovníka naší redakce) a nadšení jeho irského svěřence.

Na Olympiádě v Soči byli i Češi, kteří nezávodili pod českou vlajkou. Obzvlášť příběh česko-irské dvojice Petr Jakl – Jan Rossiter stojí za podrobné připomenutí. Pod olympijské kruhy je dostala profesionalita prvně jmenovaného trenéra (a spolupracovníka naší redakce) a nadšení jeho irského svěřence.

Na Olympiádě v Soči byli i Češi, kteří nezávodili pod českou vlajkou. Obzvlášť příběh česko-irské dvojice Petr Jakl – Jan Rossiter stojí za podrobné připomenutí. Pod olympijské kruhy je dostala profesionalita prvně jmenovaného trenéra (a spolupracovníka naší redakce) a nadšení jeho irského svěřence.

Na Olympiádě v Soči byli i Češi, kteří nezávodili pod českou vlajkou. Obzvlášť příběh česko-irské dvojice Petr Jakl – Jan Rossiter stojí za podrobné připomenutí. Pod olympijské kruhy je dostala profesionalita prvně jmenovaného trenéra (a spolupracovníka naší redakce) a nadšení jeho irského svěřence.

Na Olympiádě v Soči byli i Češi, kteří nezávodili pod českou vlajkou. Obzvlášť příběh česko-irské dvojice Petr Jakl – Jan Rossiter stojí za podrobné připomenutí. Pod olympijské kruhy je dostala profesionalita prvně jmenovaného trenéra (a spolupracovníka naší redakce) a nadšení jeho irského svěřence.

Snem každého sportovce je závodit alespoň jednou v životě na olympiádě. Někdo sní výhradně o stupních vítězů, jiný by s radostí naplnil alespoň coubertinovské heslo „zúčastnit se“. Málokdo si však na splnění svého olympijského snu vyhradí pouze 10 měsíců. Můj kanadský kamarád si přesto troufl, a navíc do toho bláznivého nápadu zatáhl i mě. Otázka t...

Snem každého sportovce je závodit alespoň jednou v životě na olympiádě. Někdo sní výhradně o stupních vítězů, jiný by s radostí naplnil alespoň coubertinovské heslo „zúčastnit se“. Málokdo si však na splnění svého olympijského snu vyhradí pouze 10 měsíců. Můj kanadský kamarád si přesto troufl, a navíc do toho bláznivého nápadu zatáhl i mě. Otázka t...

Snem každého sportovce je závodit alespoň jednou v životě na olympiádě. Někdo sní výhradně o stupních vítězů, jiný by s radostí naplnil alespoň coubertinovské heslo „zúčastnit se“. Málokdo si však na splnění svého olympijského snu vyhradí pouze 10 měsíců. Můj kanadský kamarád si přesto troufl, a navíc do toho bláznivého nápadu zatáhl i mě. Otázka t...

Snem každého sportovce je závodit alespoň jednou v životě na olympiádě. Někdo sní výhradně o stupních vítězů, jiný by s radostí naplnil alespoň coubertinovské heslo „zúčastnit se“. Málokdo si však na splnění svého olympijského snu vyhradí pouze 10 měsíců. Můj kanadský kamarád si přesto troufl, a navíc do toho bláznivého nápadu zatáhl i mě. Otázka t...

V minulé lekci jsme procvičovali a zlepšovali především rovnováhu při jízdě na jedné lyži. Nyní se z mírného svahu přesuneme na rovinu a budeme nacvičovat již plnohodnotný odraz lyže z běžecké stopy. Věnujme se podrobněji tedy lyžařským běžeckým Cvičením na rovině....

Po zvládnutí základních lyžařských dovedností, jejichž souhrn s jednoduchými ukázkami jsme vám představili v minulé videoškole (zde), můžeme již postoupit do vyššího ročníku, ve kterém zahájíme nácvik vlastní klasické bežecké techniky. Nápomocná nám budou Cvičení z mírného svahu.

Jsme opět na začátku nové zimy, nejen na horách konečně sype a i ti méně zavilí běžkaři přemýšlejí, kam se letos ve své běžkařské technice posunout. Bruslením jsme se zabývali minulou zimu, letos jsme již porkočilejší lyžaři a tak bychom mohli vyzkoušet druhý z běžeckých způsobů – klasický.

Evropští, američtí a asijští novináři, a experti na lyžování sdružující se v mezinárodní organizaci Forum Nordicum, volí každoročně světového krále a královnu bílé stopy. Narozdíl od té české tato mezinárodní anketa vyhlašuje krále a královnu ve dvou lyžařských kategoriích a to v severském lyžování a v biatlonu.

Miliardové investice do olympijských her moderní éry by měly přínášet více, než jen několikatýdenní gladiátorské hry vyvolených sportovních supermanů obojího pohlaví. Toho si jsou pořadetelé olympiád i jejich velcí finanční investoři vědomi a tak se v čím dál větší míře snaží myslet při budování nových olympijských zařízení na jejich plnohodnotné u...

Jestliže se našel v posledních letech někdo, kdo mohl našeho Lukáše Bauera v nejdůležitějším závodě sezony porazit na jeho „domácím hřišti“, tedy 15 km klasicky, pak to byl Estonec Andrus Veerpalu. Veerpalu je znám jako klasik specialista a svými mimořádnými výsledky pokaždé budil zdání, že se dovede vyjímečně dobře připravit na jakýkoliv klíčo...