**T.K.: Vím, že jsi z Posia, to je u národního parku Riisitunturi, jak jste tam na tom se sněhem a úpravou stop?**

H.H.: Riisitunturi mám hodně blízko a je to opravdu známé místo pro túry i ty na sněhu, jsou tam i stopy na klasiku. Od domu si pěšky nebo během mohu dát značenou lesní stezkou 27 km (samozřejmě, dá se i přiblížit autem). U nás v Jižním Laponsku máme fakt dlouhé zimy. Běžně nasněží koncem října a lyžovat jde do konce dubna. Někdy ještě déle, jako letos: začala jsem lyžovat 12. října a skončila 1. června. Vím, zní to vážně bláznivě, každý by myslel, že už bude léto.

[* https://live.staticflickr.com/65535/50298053747_5d75ef1516_z.jpg *]

*Národní poklady Finska: Heli a národní park Riisitunturi (foto: archiv Heli Heiskanen)*

V Posiu bydlím u kopce zvaného Kirintövaara, a ten je zajedno opravdu velký, zadruhé mi nějakých 100 m od dveří začínají stopy. Stopy, lehké i těžké, jsou obvykle dobré a podmínky dokonce vynikající, takže lidi to tam milují. Navíc když máme, jako i jinde ve Finsku, umělé osvětlení tratí, takže lyžovat můžeme, kdy se nám zachce.

**Četl jsem, že jezdíváš trénovat do Levi (to je cílové místo závodu ze seriálu Visma Ski Classics Ylläs-Levi), ale to je od tebe 300 km. Předpokládám, že tam jezdíš na víc dnů a ne na otočku?**

Do Levi jezdím někdy sama, někdy s rodinou. Trénuji tam dost, daleko to je, ale jezdím tam na více dnů. Někdy využívám apartmány mého sponzora, někdy si najmu jiné.

**Máš doma nějakého sparingpartnera?**

Sparingpartnerky v místech, kde jsem bydlela, nebyly, takže mi nevadí trénovat i osamoceně. Většinou jsem sama, ale jsem zvyklá trénovat i s muži. Občas i se svým, je také lyžař, Esa Mursu. Nyní je už bývalý lyžař, ale byl 80. na Vasáku *(pozn. autora: byl ve skutečnosti 81., ale bylo to v roce 2019, měsíc před jeho 48. narozeninami!)*. Esa se mnou trénuje rád, když trénuji soupaže. To je makačka, takže mi to pomáhá. Jemu taky, musí jet své maximum, takže si pomáháme navzájem. Ale normálně spolu netrénujeme, Esa se musí trochu šetřit, má umělý kyčelní kloub, a já tu v Posiu mám jiné mužské, se kterými by šlo trénovat.

**A jak to máš se sparingy v Levi?**

Když vím, že někdo z přátel je taky v Levi, můžeme trénovat spolu. Můj trenér má apartmán v Äkäslompolo (od Levi 60 km), takže když tam je, míváme některé tréninky spolu. Obecně se snažím vídat přátele jak to jde, ale není to tak jednoduché, protože jsem pořád na cestách. Ale třeba když jedu do Vuokatti na tréninkový kemp, tak tam bydlívám v rodině kamaráda a to jim pak pomáhám s vařením a hlídáním dětí.

**Když už jsi zmínila soupaž: odkdy tak jezdíš? Jezdíš vůbec ještě někde stříďákem? Asi tam, kde je to příliš kopcovité, ne?**

Přes čtyři roky, toto je pátý. V posledních letech jsem jela klasickým stříďákem jen Reistadløpet, už zvládnu odsoupažit i Birken a ten je kopcovitý zatraceně.

**Máš tuchu, jak by sis stála, kdybys jezdila stříďákem?**

Myslím, že pokud jsou dobré podmínky, tak soupaž je jediná volba. Jasně, když je příliš zima, příliš měkký sníh nebo extrémní kopce, tak stříďák může být dobrou volbou. Zřejmý problém je s mázou. Naše závody jsou dlouhé natolik, že podmínky na startu a v cíli můžou být úplně rozdílné. Takže máza je kompromis.
Je nutné si uvědomit, že soupaž potřebuje méně energie než stříďák. Justyna Kowalczyk běhá stříďákem strašně snadno. Jasně, loni nebyla v top formě, ale na La Venostě mne o pár vteřin porazila *(pozn. autora: La Venostu 2019 vyhrála Astrid Øyre Slind s časem 1:37:09, Justyna byla 12. s časem 1:46:57, Heli byla 14. s časem 1:47:02)*.

Ale ve Vismě je jedinou volbou soupaž. Pokud nepojedeš celou trať soupaž, tak nejenže nebudeš ani v top 20, asi neporazíš ani mně. Já ráda i bruslení a stříďák, ale ve Vismě je soupaž alfou a omegou a to jsme teprve na začátku, určitě se to rok od roku vyvine do ještě rychlejších závodů.

**Když jsi u Vismy, proč ses rozhodla pro tenhle podnik?**

Už před mnoha lety jsem snila o tom závodit ve Vismě, ale nebyl žádný finský tým, který by jel celou sérii. Byl tu tým Peltonen, ale ten jel jen některé závody, navíc Peltonen je výrobce lyží a já běhám na Rossignolech, takže tohle pro mne nebyla cesta. Než jsem se upíchla u profi týmu, párkrát jsem objela dobře Vasák *(pozn.autora: Vasák jela v letech 2015, 2016, byla 13. a 9.)*, takže ve Finsku jsem byla známá jako dobrá lyžařka na dlouhé distance. Jednou zjara přišel mail z Itálie že mne chtějí do týmu Team Futura a to byl první krok. Byla jsem šťastná, ale překvapená, protože na tohle místo jsem se neptala. Jim o mně řekl jeden kamarád, Silvano Barco.

**Neměla jsi touhy kombinovat Vismu s finskou reprezentací?**

Dlouho jsem ve Finsku byla mezi top 10, mám i dvě individuální finské zlaté z dlouhých distancí, ale jak je úroveň finských závodnic fakt vysoká, byla jsem za reprezentací. Když mám čas se zúčastnit, tak doma závodím na všech možných distancích, ale bohužel závody a cestování na Vismě jsou moc velký žrout času. První dva roky byl kalendář závodů příznivý i k závodění ve Finsku, ale naopak poslední dva roky je našlapaný. Uvidím, jak to půjde v další sezóně, závodění miluji, i v létě závodím – v běhu.

**Jestli správně koukám, tak v letech 2015 a 2016 jsi běžela Vasák ještě bez profi týmu, v Teamu Futura jsi byla od sezóny 2016/2017. Od sezóny 2018/2019 dva roky ve Vltavě, od sezóny 2020/2021 jsi ve Slavii. Chybí mi tam něco? A jak jsi se vlastně ocitla v českém týmu?**

Po Teamu Futura jsem byla v Teamu Robinson *(pozn. autora: tedy v sezóně 2017/2018)*. Řekla jsem Petru Novákovi, že sháním tým. Jedno jaro před svým začátkem ve Vltavě jsem na Ylläs-Levi Petrovi a Láďovi Knápkovi *(pozn. autora: servisman, viz dále)* pomohla sehnat nějaký vosk nebo prášek. Rok poté mne kontaktoval Petr, že shání do týmu závodnici. Takže tým mi dal nabídku za něj závodit.

**Neznám historii týmu přesně, ale tebe na Vltavě lákalo, že je tam více Finů?**

Ve Vltavě jsem byla dříve než finští kluci, pomohla jsem týmu i klukům ke spojení. To je důvod, proč je tu tolik Finů. Ale podle mne nezáleží na národnosti, vyhovuje mi angličtina. Ještě trochu zvládnu německy, ale nepoužívám ji, a v Itálii jsem se učila italsky z poslechu, takže umím i trochu italsky.

**Ve Vltava byli Noora Kivikko, Ari Luusua, Lauri Lepistö, navíc Švéd Isac Holmström, to už je slušná severská komunita…**

Užila jsem si to, v týmu je hodně skvělých lidí

**Měla jsi před tou sezónou 2018/2019 i jiné relevantní nabídky? Měla jsi dilema, zda jít do Vltavy nebo jinam? Nechci být nezdvořilý, ale alespoň v obecné rovině se zeptám, zda podmínky, které ti tehdy Vltava dala, byly podobné jako od jiných týmů?**

[* https://live.staticflickr.com/65535/50300724636_0528062f9d.jpg *]

*Heli v barvách Vltavy (foto: Pavla Kinclová)*

Než jsem přišla do Vltavy, měla jsem nabídky i odjinud, ale přišlo mi, že díky lidem a duchu Vltavy to bude radost a zábava, takže proto jsem zvolila Vltavu. Peníze jsem moc neřešila, mně záleželo na atmosféře. Když se necítíš dobře, tak na penězích nezáleží. A nejlepší výsledky máš, když jsi v pohodě.

**Teď jsi nově ve Slavii, prozraď mi, jde o ročník kontrakt a hrálo roli to, že Vltava dost možná v následující sezóně nebude závodit ve Skandinávii?**

Kontrakt se Slávií je roční. Věděla jsem, že Vltava příští sezónu ve Skandinávii závodit nebude, ale to nebyl ten důvod, proč jsem změnila tým. Měla jsem jiný zásadní důvod.

**Už je jasné, jaké závody v této sezóně pojedeš? Pokud to správně chápu, do destinací blíže Česku (třeba do Itálie) posílají týmy více závodníků, protože to není tak drahé jako do Skandinávie. Každopádně ty ze Skandinávie jsi, takže bych čekal, že tebe do Skandinávie pošlou aspoň v rámci nějaké malé jednotky.**

Měla jsem už plán závodů, ale covid to může změnit. Podle plánu jsem měla vynechat Birken a La Diagonellu, ale uvidíme, jestli budou nějaké závody zrušeny, možná ty dva jmenované poběžím. Týmové plány neznám, ale v těch mých je, že budu cestovat se Standou Řezáčem a jedním servisákem.

**Kontrakt s týmem máš, ale vidím, že máš i vlastní sponzory, zaujal mne ten z Kuusama, to jsou skoro tvoji sousedi. Stačí ti příjmy od týmu a sponzorů, nebo musíš ještě nějak pracovat?**

V Kuusamu jsem žila, tak proto tahle kuusamská firma. Mimochodem, z Kuusama jsou i známí lyžaři Kalevi Oikarainen (zlatý na MS v Česku) a Pirkko Määttä. Já jsem profesí učitelka (matematika, fyzika, chemie a třídnictví), ale od doby, co jsem ve Vismě jsem toho moc neodučila. Tento podzim jsem učila pár, jakože opravdu nemnoho, hodin týdně. Škola se mně v létě mockrát ptala, nabízí mi, že bych měla volno jak potřebuji. Dokonce vytvořili můj rozvrh tak, abych mohla trénovat dvakrát denně. Ředitel chce, abych v budoucnu učila a vyjednával by se mnou o tom (i když to není ve Finsku tak typické), přestože ví, že v zimě bych byla často pryč, ale to prý není problém.

Příjem mám od týmu, sponzorů a malého podnikání – píši články a prodávám zboží. Většinou píšu sportovní a sportovně-marketingové články podle toho, co zákazníci chtějí. Například píšu pro www.yllaslevi.com, to je většinově ode mne. Prodávám lyže, boty, vosky, hůlky, rukavice, atd. , to je hobby stejně jako psaní. A psaní je relax.

Nevím, jaké typy kontraktů mají jiní závodníci, ale věřím, že mnoho z nich musí mezi závody pracovat.

**Učitelka, pěkné! Já chtěl kdysi taky být učitelem, ale ne chemikářem, chtěl jsem učit dějepis. Neber to jako nezdvořilost, vím, že laufaři jsou dlouhověcí a každý reaguje na stárnutí individuálně, ale máš představu, jak dlouho budeš schopná a ochotná snášet tréninkovou dřinu?**

Myslím, že při dlouhých závodech věk nehraje až takovou roli. Jasně, regenerace není tak rychlá, ale podle některých studií starší atleti zachází s energií šetrněji. Mojí filozofií je trénovat a závodit tak dlouho, dokud se budu cítit dobře a bude mne to bavit. Jasně, nějaké plány mám, ale žiji přítomností. Mám dobré vzdělání a něco jsem pro budoucnost udělala, tak proč se bát.

Nevím, jak to bude se závoděním až budu o moc starší, ale určitě budu trénovat a užívat si sport celý život. Pro mou mysl bude blbé zpracovat to zpomalení, takže doufám, že odejdu ještě před tím. Možná jednou vyměním lyžování za běh. Ten miluju.

V budoucnu budu učit, už jsem zvažovala kvůli tomu studovat více, udělat si postgraduál. Lákalo by mne i trénování, tak uvidíme, co mi život přinese, ale cítím, že svět je pro mne otevřený.

**Heli, díky za prima rozhovor, ať se ti daří a jezdí ti to!**

*Poznámka autora:
Trochu jsem se pídil, abych zjistil, jak probíhala a probíhá finlandizace českých týmů a podle informace obvykle dobře informovaného zdroje to mohlo být nějak takto:
Do Vltavy Heli skutečně přivedl Petr Novák, který za Vltavu jezdil (už skončil se závodní činností) a měl za servisáka amatérského závoďáka Láďu Knápka, který kdysi dělal servis Standovi Řezáčovi. Láďa Knápek se po letech ke Standovi Řezáčovi vrátil (ten je ale přes rok ve Slavii), takže šel a Heli vzal právě do Slavie. Heli Vltavě dohodila Ariho Luusuu a s ním přišel Švéd Isac Holmström, ale např. Noora Kivikko přišla do týmu díky Fabiánu Štočkovi (poznali se na čínském Vasáku).*