Již oba Kristininy rodiče Anatoli a Rutt byli uspešnými lyžaři. Běžeckou štafetu po nich následně převzaly jejich dcery, starší Kristina a mladší Katrina. Obě zapsaly Estonsko po rozpadu Sovětského Svazu viditelně do lyžařské mapy světa. Krisitina ukončila svou kariéru jen rok poté, kdy svět světových pohárů opustila mladší Katrina a to ve švédském Falunu v roce 2007. Obě sestry, každá v jiné době, prošli také pobytem v USA. Mladší Katrin studovala universitu v Salt Lake City, starší Krisitna pak v roce 2008 zlepšovala svou angličtinu na ročním pobytu na Floridě. Kromě rodné estonštiny a zmíněné agnličtiny ovládá ještě finštinu, ruštinu a šástečně němčinu.

[* https://farm3.static.flickr.com/2578/4028248219_f070c68a27.jpg >]Kristina po změnách ve svém osobním životě, vdala se za svého manažera Kristjana-Thora Vähiho a porodila dceru, dospěla k rozhodnutí ve svých dvaatřiceti letech naskočit zpět do kolotoče světového lyžování. „Teď, po narození dcery se cítím pod menším stresem, než v minulosti. Nemám čas být nervózní a příliš přemýšlet. Zde v Ramsau hlídá dceru moje matka, což mi velice pomáhá“. Řekla švédskému portálu langd.se Šmigunová na letošním soustředění v Ramsau.

Tým Šmigunových vedl po celou dobu jejich lyžařské kariéry pevnou rukou otec Anatoli. Některé zdroje zmiňují i Kristininu spolupráci se švédským koučem Inge Bråtenem, nyní kanadským reprezentačním trenérem.

Výčet úspěchů Šmigunové je impozantní. Patřila mezi stálice lyžařského nebe a spolu se jmény jako Neumannová, Belmondová, Skariová, Scottová, Lazutinová a další tvořila špičku ženského lyžování na prahu tohoto století.

Kristina naskočila do světového lyžování již ve svých sedmnácti, kdy se zúčastnila Olympiády v Lillehammeru 1994. Ještě v roce 1997 přivezla zlatý double z juniorského mistrovství světa v Canmore. Její dráha měla podobně vzestupnou tendenci jako kariéra Kateřiny Neumannové. Šmigunové velké výsledky ale přece jen přišli dříve. Již v roce 2003 prožívá závratné úspěchy a ze čtyř startů na Mistrovství světa ve Fal di Fiemme vytěží plný počet medailí! Nejcennější z nich je zlato ve stíhacím závodě na 2 x 5 km.

V Estonsku, kde je běh na lyžích národním sportem, se pak stavá národní hrdinkou, když jako první Estonka v historii vyhrává olympijský závod. To se ji pvedlo hned dvakrát na Olympiádě v Turíně v roce 2006. Bohužel jedna ze zlatých byla právě na úkor naši Neumannové, kterou porazila ve finiši ve skiathlonu na 15 km. Druhé zlato brala na klasické desítce.

Šmigunová byla známá především jako exelentní klasička, která dovedla svou tvrdou a často záhadnou tréninkovou přípravu proměnit i v úspěchy při bruslařský startech a především pak v kobinovaných závodech. O její všestrannosti svědčí také řada úspěchů jak ve sprintech tak i na třicetikilometrových distancích.

Nad Kristinou ovšem také leží dopingový stín, který společně s její osobností budoval kolem její osoby pověst nepřístupné a uzavřené závodnice. V roce 2001 byl v její krvi nalezen anabolický steroid nandrolon. Chyba v rozboru B vzorku, kdy laboratorní technici omylem zkoumali vzorek jako mužský nikoliv ženský, tak podle pravidel FIS umožnila její beztrestný návrat zpět do běžecké stopy.

Šmigunová svými stojedenapadesáti starty ve světovém poháru, šestnácti pohárovými vítěztsvími, dvěma tituly mistryně světa a dvěma olympijskými zlaty nesporně píše historii moderního běžeckého lyžování. Možná již její první letošní plánovaný start v Kuusamu naznačí, zda se jí podaří jít ve stopách své dlouholeté soupeřky a jmenovkyně Kateřiny Neumannové a po návratu z mateřské dovolené uspět podobně jako i ona na olympijských hrách. V jejím případě na to bude mít méně času, Vancouver 2010 je za dveřmi.