Nejprve si shrneme základní informace, které se zpravidla dozvíme z návodů výrobců lyžařských vosků a servisních přípravků.

**Suché tření a tření s lubrikantem**

Při běhu na lyžích – bez ohledu na to, zda při volném či klasickém stylu – vzniká mezi povrchem skluznice lyže a povrchem sněhu tření. Toto tření je tzv. kombinované tření, dílem se řídí zákonitostmi tření mezi dvěma suchými povrchy, dílem se řídí zákonitostmi tření s lubrikantem, v případě sněhu je lubrikantem přirozeně voda.

Působením tlaku a tření vzniká mezi skluznicí lyže a sněhem vodní film. Pro co nejnižší kinetické tření se optimální tloušťka vodního filmu mezi skluznicí a sněhem vytváří dle dostupné literatury při teplotách v rozmezí -4 °C až -8 °C při běžné vlhkosti vzduchu (cca 50 až 80 %).

S narůstající teplotou se tloušťka vodního filmu mezi skluznicí a sněhem zvětšuje. Pokud teplota stále roste, začíná docházet k tání sněhu a mezi jednotlivými sněhovými krystaly se začíná nacházet tzv. volná voda. S narůstající tloušťkou vodního filmu se zvětšuje kontaktní plocha mezi skluznicí lyže a sněhem, a kvůli tomu roste také tření. S narůstajícím množstvím volné vody mezi sněhovými krystaly se začíná vytvářet a růst tzv. sací efekt.

Naopak klesá-li teplota, popř. vlhkost vzduchu, optimální tloušťka vodního filmu mezi skluznicí a sněhem slábne a začíná převládat tzv. suché tření (všichni si jistě vybavíme skřípající sníh).

.<>
[* https://live.staticflickr.com/65535/53190599057_8a6bbd4ec4.jpg *]
*Vodní film mezi strukturou lyže a sněhovou pokrývkou (archiv Víta Zahuly)*

Tření mezi skluznicí a sněhem je možné velmi účinně snížit strukturováním či drážkováním skluznice.

Existují dva, respektive tři základní druhy strukturování skluznice:

– 1) Strojní strukturování skluznice

– 2) Manuální strukturování skluznice

– 2a) Vytlačované lineárním pohybem

– 2b) Vytlačované rotačním pohybem

**Strojní strukturování**

Strojní strukturování se provádí při výrobě. Je permanentní, je vybroušeno do vlastní skluznice. Aktuálně převládají následující strojní struktury: jemná, středně-jemná, středně-hrubá a hrubá. Pro volný styl se využívají takřka výhradně jemná a středně-jemná struktura. Středně-hrubá a hrubá struktura se používají takřka výhradně pro klasickou techniku, a to pro vlhký až mokrý hrubozrnný sníh a pro lesklou až ledovatou stopu u nového sněhu kolem nuly (středně-hrubá) a pro mokrý až velmi mokrý hrubozrnný sníh a pro lesklou až ledovatou stopu u nového sněhu nad nulou (hrubá struktura). Jemná struktura se používá primárně pro nový a jemnozrnný sníh, nicméně pro nový suchý sníh s ostrými krystaly při teplotách hluboko pod bodem mrazu je nutné novou strojní strukturu lehce srazit či zaoblit, zatímco pro nový vlhký až mokrý sníh při teplotách kolem nuly je výhodnější ponechat strojní strukturu ostrou. Středně-jemná struktura se používá pro volný styl velmi universálně, a to pro suchý, vlhký až mokrý jemnozrnný i hrubozrnný sníh. Pro klasický styl slouží středně jemná struktura spíše pro suchý nový a jemnozrnný sníh.

.<>
[* https://live.staticflickr.com/65535/53191253325_8c3979fb80.jpg *]
*Ke strojnímu strukturování se často používá značka strojů Wintersteiger (archiv Víta Zahuly)*

**Manuální strukturování**

Manuální strukturování se na skluznici lyže vytváří dodatečně, např. před vlastním závodem. Je dočasné, je možné jej opět „odstranit“ pomocí přežehlení. Používá se zpravidla pro doladění strojní struktury pro aktuální sněhové a teplotní podmínky.

Je však třeba myslet na to, že „dolaďování“ funguje pouze jedním směrem – jemnou základní strojně vytvořenou strukturu skluznici můžeme doplnit středně-hrubou či hrubou manuální strukturou pro hrubozrnné a mokré druhy sněhu, není ale možné hrubou základní skluznici „zjemnit“ velmi jemnou či jemnou manuální strukturou.

Manuální strukturování se pouze vytlačuje do povrchu skluznice. Při opakované aplikaci kluzných vosků horkou cestou (tedy pomocí zažehlování) manuálně vytlačená struktura opět vymizí a je možné do skluznice vytlačit novou.

Manuální struktura se vytlačuje buď lineárním pohybem (lineární struktury), nebo rotačním pohybem (šípové struktury). Lineární struktury jsou běžnější a provádí se cenově dostupnými přípravky (prakticky každý výrobce lyžařských vosků nabízí lineární strukturovače). Šípové struktury jsou spíše doménou vrcholového sportu a provádí se relativně nákladnými přípravky.

.<>
[* https://live.staticflickr.com/65535/53191423118_1942de6759.jpg *]
*Různé typy strukturovačů (archiv Víta Zahuly)*

.<>
[* https://live.staticflickr.com/65535/53190599372_f85feeb55b_o.jpg *]
*Různé typy vytvořených ručních struktur na lyži (archiv Víta Zahuly)*

Liniové struktury jsou v zásadě drážky s různými odstupy vrcholů jednotlivých drážek vytlačené do povrchu skluznice. Nejjemnější struktura má vzdálenost mezi vrcholy 0,25 mm, nejhrubší struktura pak 3,0 mm.

Šípové struktury jsou přerušované drážky ve tvaru „rybí kosti“, odstupy jednotlivých rybích kůstek a jejich šířka jsou definovány válcovým vytlačovacím břitem. Rotační vytlačovací břity se nabízí pouze v několika variantách od 0,3 mm do 0,7 mm.

Podobně jako u strojně vytvářených struktur platí i pro manuální struktury následující základní pravidla: jemná struktura pro nový a jemnozrnný sníh za nízkých teplot a nízké vlhkosti vzduchu, hrubá struktura pro mokrý až velmi mokrý hrubozrnný sníh.

Hrubé a velmi hrubé struktury jsou vhodné pouze pro klasický styl, pro volný styl se používají pouze jemné struktury. Pro volný styl se hodí lépe šípové než lineární struktury.

**Nepoužitelná teorie**

Že vám tato doporučení příliš nepomohla? Že je to spíše teorie, která v praxi příliš nefunguje? Máte pravdu, ale pouze zčásti. Se strukturováním skluznice běžeckých lyží je to velmi podobné jako s tzv. vyjmenovanými slovy v našem mateřském českém jazyce (aktuálně se je se svými kluky „opět“ učím, takže je to pro mě velmi živé téma). V okamžiku, kdy si spolehlivě osvojíte tzv. vyjmenovaná slova, začíná teprve ta pravá práce. Nejprve si musíte projít všemi možnými odvozeninami a slovy s příbuzným či podobným základem. A pak? A pak se musíte naučit všechny možné výjimky, paradoxy a cizí slova, často negující principy tzv. vyjmenovaných slov. Teprve ve chvíli, kdy si projdete tímto pravopisným peklem, získáte celkem slušnou jistotu pro psaní tvrdého y a měkkého i.

Sníh je fenomén, který si se složitostí českého pravopisu rozhodně nijak nezadá, naopak jej komplexností, variabilitou a proměnlivostí mnohonásobně přesahuje. Pokud jste si osvojili základy strukturování – prezentované výrobci lyžařských vosků a servisních přípravků a v hrubých rysech výše popsané, pak vám ještě zbývají – vedle slov příbuzných a odvozených – všechny ty výjimky, paradoxy a cizí slova, abyste získali celkem slušnou jistotu pro správné použití struktur pro jednotlivé sněhové podmínky. A jak všichni víme, ďábel se zpravidla skrývá v detailu!

*Na co se tedy můžeme těšit příště? Podíváme se – po osvojení vyjmenovaných slov – na základní výjimky a paradoxy při strukturování běžeckých lyží.*