Produkce fluorových látek počala masově už po 2. světové válce v 50. letech. Do oblasti lyžařského sportu se však dostaly později. Profesor Gambarette, tehdy působící na univerzitě v italské Padově a pracující pod nejvyšší petrochemickou firmou Enichem, podal patentovou přihlášku na bílý prášek, který výrazně redukoval tření a nepřijímal nečistoty obsažené ve sněhu. Tato velmi drahá substance byla testována předně alpskými lyžaři, ale bez výraznějších úspěchů. Až v roce 1985 zkoušel prášek italský národní tým běžců na lyžích a odhalil jeho skrytý potenciál.

Produkt byl posléze nabídnut tehdy největšímu výrobci vosků – firmě Swix pro další testování a vývoj. O dva roky později se již prodával jako Swix Cera F, a tím se otevřela zcela nová etapa voskování skluzových a v menší míře i odrazových částí skluznic. Využití flourových prášků nabralo na obrátkách také významně z důvodu, že zrovna v této době proběhla revoluce v klasickém lyžování a přišla na svět volná technika běhu na lyžích, kde sluznost lyží hraje věští roli. Fluorové vosky se tedy používaly ve velkém měřítku poctivých 40 let.

**Kdy se zjistilo, že škodí?**

Zajímavý rozhovor s prof. Martinem Scheringerem o toxicitě fluorových sloučenin (PFAS) si můžete přečíst „na tomto odkazu.“:https://www.recetox.muni.cz/o-nas/novinky/vecne-chemikalie-jako-tikajici-bomba-pro-budouci-generace

V tomto článku cituje, že společnosti vyrábějící PFAS věděly o jejich nebezpečnosti hodně, ale nesdělily to. On sám se poprvé dočetl o jejich nežádoucích účincích až v r. 2001 z odborného článku publikovaném vědci Giesym a Kannanem. Svět se tudíž veřejně dozvěděl o toxicitě PFAS od těchto dvou věděckých pracovníků, ale produkty už byly na světě již 50 let, a konkrétně vosky asi 15 let. Výrobci však mlčeli. Od vědecky potvrzeného objevu toxicity PFAS trvalo dalších 20 let, než byl vydán zákaz výroby fluorových látek a minimálně dalších 10 let bude trvat, než bude kompletní.

**Lyžování je okrajová záležitost**

Bylo vysvětlováno, že ač je využití PFAS v lyžování okrajovou záležitostí, musí se exemplárně zakázat. Povoleny budou jen stěžejní obory jako zdravotnictví a další. Jenže nic není tak růžové, jak je uváděno. Tři chemikálie ze skupiny PFAS jsou zakázány takzvanou Stockholmskou úmluvou, ale totální zákaz by mohl nabýt platnosti do roku 2030, protože doposud neexistuje legislativa, která by tyto látky regulovala. Takže si ještě nějaký čas počkáme a rozhodně se nebude jednat o stopové množství, které na světě za deset let ještě vyprodukujeme.

Prof. Scheringer dále upozorňuje: „PFAS se používaly ve velkém měřítku k povrchovým úpravám např. oblečení, obuvi, potahů, s kterými naše kůže neustále přichází do styku a třením se toxické látky uvolňují, odpařují a dostávají do cirkulace. Nepromokavé oblečení, koberce, nábytek, stavební materiály atd., obsahující PFAS, putují na skládky a následně se stávají velkým zdrojem znečištění. Známý je též skandální případ firmy DuPont v USA, kdy se do životního prostředí dostalo obrovské množství jedné konkrétní PFAS z teflonového výrobního závodu.“

**Důsledky?**

PFAS se za třičtvrtě století pomalu dostaly přírodním řetězcem i do našich těl, dokonce přechází z matky do plodu a později mateřským mlékem do novorozenců, kde se vyskytují také všemožné druhy toxických pesticidů či mikroplastů. Jedná se tedy o jeden ze závažných populačních problémů, které je opravdu potřeba řešit, stejně jako v případě dalších jmenovaných životu nebezpečných látek.

Zatím nebylo vědecky prokázáno, že by někdo na kontaminaci fluorovými vosky zemřel. Řešila se kauza jedné ze servismanek v norském týmu, která podlehla na rakovinu, zřejmě zapříčiněnou intenzivnějšímu vystavení PFAS. Ale asi bychom neměli srovnávat odklízení radioaktivního odpadu v Černobylu s kumulací fluorových látek v organismu. Znám celou řadu servisních pracovníků, kteří desetiletí pracovali bez ochranných masek, dýchali fluorové výpary a dodnes žijí a jsou v dobré kondici. Každý jsme však individualista a někdo může skončit s rakovinou, někdo může být zdravý jak řípa.

[* https://live.staticflickr.com/65535/53481071102_7047f2bbde_o.jpg *]

**Lobby firem**

Přišla doba, kdy se hraje na city amatérským závodníkům, protože při závodech je není možné kontrolovat a disponují nakoupenými drahými vosky, které nechtějí hodit do koše a na skládku, což by bylo z hlediska přírody asi mnohem horší, než je vypotřebovat na samotný závod. Nechce se jim je ani nechat ekologicky zlikvidovat, protože kdo jim to vynahradí? Zatím žádná firma nenabídla vykoupení starých fluorových prášků.

Výrobci vosků jdou opačným směrem, kdy se snaží psychologicky tlačit na zákazníka, aby nepoškozoval přírodu. Ale byli to právě oni, kdo po dlouhá léta věděli, jaké látky vypouští do oběhu, mlčeli a skončili s výrobou až v době, kdy Mezinárodní lyžařská federace FIS ohlásila, že se blíží zákaz používání fluorových vosků na závodech. Například renomované značky (bot a oblečení, atd.), které sledovaly situaci a diskusi o PFAS, se snažily tyto látky eliminovat ze svých produktů už dávno.

Kdo si tedy v současnosti napráškuje lyže, je najednou „vyvrhel společnosti“. Takže i v případě lyžařských vosků se jedná o byznys, protože jak jinak prodat své nové produkty, když lidé mají zásoby starých?
Jenže zbytky vosků v šuplících obyčejných lidí jsou minimálním množstvím, které se za ty roky vyrobily a uvolnily do přírody a naprosto zanedbatelným oproti teflonovým pánvím, oděvům, botám, pečicím papírům a dalším nepotřebným věcem odhozeným na skládkách.

**Nové náhrady**

Podle slov Scheringera se PFAS v přírodě nikdy nerozloží, takže jakékoliv látky, které mají podobné vlastnosti, ale zároveň se mohou rozložit, jsou lepší alternativou. Samozřejmě s nutností otestovat jejich toxicitu.

Proslýchá se, že i nové vosky nejsou žádné čajíčky a mohou obsahovat jiné nebezpečné látky, které přírodě škodí, jen nejsou zakázané, takže je rozhodně na místě stále používat ochranné masky.

**Bude se písnička opakovat?**

Nakoupíme nové vosky, jejichž toxicita se „jakoby“ zjistí až za několik let a opět si budeme muset nakoupit jiné varianty, abychom nebyli považováni za ničitele a nepoškozovali přírodu, kterou poškodili zejména ti, kteří je již vyrobili?