Technika „dva-jedna“ je tak trochu zrádná. Na první pohled jednoduchý pohybový cyklus skrývá v sobě jedno úskalí, které můžeme zjednodušeně nazvat – nedostatek času. Ač stojíme z velké části jednoho pohybového cyklu doslova oběma nohama na zemi, musíme toho dost stihnout, protože se zvyšující strmostí kopce nám to jede čím dál pomalejí. Proto **začínáme nácvik nejdříve do mírného stoupání**, abychom to měli trochu jednodušší.

Klíčovým prvkem je princip tzv. „**tří bodů**“. Což je souhra daná položením jedné z lyží na sníh současně se zapíchutím obou holí. Nejjednoušší nácvik tohoto prvku je skutečné „pochodování“ s výrazným přidupnutím lyže současně s energickým zapíchnutím obou holí do sněhu. Vypadá to srandovně, ale funguje to! Je nutné si uvědomit, že pokud nestihnete zapíchnout hole současně s pložením lyže a ta se opozdí, sklouzli jste již do techniky „houpavého“ oboustranného bruslení. A ta skutečně do kopce nefunguje.

Jízdě do prudších kopců se samozřejmě nevyhnete, ani když si techniku „dva-jedna“ ještě nestačíte dobře osvojit. Proto se důsledně vracejte na menší kopečky a pilujte všechna nabízená cvičení. Až po jejich zvládnutí přidávejte nácvik do prudších kopců. Čím prudší svah, tím platí menší předklon trupu, ale o to více se zvyší jeho rotace mimo jiné i z důvodu většího odvratu lyží. Důležitý je rytmus, pokud ho nejste schopni do prudších kopců udržet, zkraťte krok na minimum a vraťte se k „pochodování“.

Užívejte zbytku zimy a příští rok naviděnou u video školy klasickou technikou.