Orlické Záhoří | aktuální report z 13.02.2019

Běžecké tratě:

Okruh měří okolo 4,5 kilometru a tratě existovaly již předtím, než se zde minulou zimu vybudovalo osvětlení a parkoviště. Osobně jsem sem zabloudil již před pár lety sjezdem z Velké Deštné a tratě si pamatoval jako příjemné a nenáročné, vedoucí relativně hezkou pohraniční krajinou. Výhodou je, že okruh nestojí osamocen mimo jiné trasy, ale nabízí přímé napojení, třeba právě směrem na Šerlich a Velkou Deštnou nebo do sousedního Polska. Okruh nabízí i menší převýšení, odhadem kolem 50 m, a je možno si ho v polovině zkrátit. Nevýhodou ale je, že celá jeho "vrchní" část (vedoucí dále od silnice, pod lesem) je vedena po nakloněné rovině, což je ještě na klasiku snesitelné, ale při bruslení neustále jedna noha ujíždí z kopce a to je opravdu nepříjemné. Při investici do osvětlení a ostatních věcí se určitě dalo zapracovat i na tomto palčivějším problému.

Sněhové podmínky:

Podmínky na trati byly hlavním mínusem dnešního výletu. Po příjezdu ze Šerlichu jsem oplýval nadšením z toho, že mlha se v údolí nevyskytovala, avšak to zhatil hned výstup z auta. Dveře mi ihned sebral silný vítr, jež si mnoho nezadal s vichřicí. Urychleně jsem vyrazil do stopy, kde to fičelo tak, že při každém odpichu člověk ztrácel rovnováhu. Slovo stopa bylo ale neadekvátním pojmem, jelikož ta se nevyskytovala cca na 80 % trati. Domníval jsem se, že je zavátá silným větrem, ale nenacházela se ani ve vrchní části pod lesem, kde jsem následně lyžoval po celou dobu. Vítr tu naštěstí takřka nebyl, a tak nezbývalo než jezdit po cca 2 km dlouhé trati tam a zpátky. Stopa zde byla převážně vyšlapaná, místy ještě byly znát pozůstatky nějaké dávné strojové. Na celé trati se ale stejně vyskytovalo tolik druhů sněhu (navátý čerstvý, ledový i firn), že jsem po chvíli alchymii s mazáním vzdal a přezul na skateové lyže.
Sněhu je jinak na tratích dostatek, odhadem přes 60 cm. Z ranního vymrzlého podkladu se ale během dopoledne rychle měnil na těžší mokrý.

Komfort – zázemí pro běžkaře:

Zázemí u okruhu opět dává znát, že evropskými penězi se investuje snadno a leckdy i neúčelně. U okruhu chybí například toalety či jakákoliv možnost občerstvení, nalezneme zde ale digitální barevnou tabuli (cca 1x2 m), která zobrazuje pouze čas, datum a láká na akci pořádanou v Orlickém Záhoří. Svítí i přesto, že její čitelnost byla přes den špatná. Dále například naddimenzované parkoviště pro auta i autobusy nebo automat na dobrovolné příspěvky. Na místo toho chybí například značení či alespoň informace o tom, jak je okruh dlouhý.
Osvětlení je jinak v provozu denně do 22 hod. a dle obce stojí provoz 150 lamp pouhých 20 Kč za hodinu, což je fajn.

Zalidněnost:

Zalidněnost byla velmi nízká, neboť vítr odradil většinu potenciálních návštěvníků. Důkazem byla dvě auta s polskými běžkaři, co přijela chvilku po nás. Po krátkém pobytu a převlečení na parkovišti usoudili, že tohle nebude ono...
Všichni lyžaři na okruhu (cca 7 lidí) pak trávili čas na vrchní části trati, kde nefoukalo.

Občerstvení:

Možnost občerstvení bohužel u okruhu chybí. V nedaleké chatě Bedřichovka je stravování údajně pouze pro ubytované, a tak nezbývá než zkusit štěstí v hotelu v Orlickém Záhoří, kam se ostatně dá dojet i po navazující (již neosvětlené) běžecké trati. Při vstupu do restaurace nás ale ovanul klasický "hospodský" zápach a prostředí nevypadalo jako dějiště nějaké vysoce kvalitní gastronomie.
Doporučuji raději zajet třeba do vynikající restaurace Kozí Chlívek v Deštném nebo do tamější pekárny, kde se občerstvíte za příznivější ceny.

Doprava do střediska a parkování:

Doprava přes Šerlich klasicky po zledovatělé, ale posypané a dobře sjízdné silnici.
Parkování na velkém parkovišti, kde je i místo pro autobusy. Nenechte se zmást automatem, ten slouží pouze na dobrovolné příspěvky.
Zaparkovat jinak nebyl problém ani na Šerlichu, parkoviště zde díky počasí bylo plné jen cca ze 30 %.