Vrbno pod Pradědem - lyžování - BEZKY.net
Domů Střediska Česko Jeseníky Vrbno pod Pradědem

Vrbno pod Pradědem

Jeseníky se dělí na Hrubý Jeseník a Nízký Jeseník. Nízký Jeseník je z hlediska plochy (téměř 3000 km²) nejrozsáhlejším pohořím Česka. Asi každý by správně hádal, že do Nízkého Jeseníku patří Bruntál a Rýmařov, ale možná málokoho napadne, že Nízký Jeseník má svou východní hranici až u Hradce nad Moravicí a Fulneku. Jeho nejvyšší horou je s 802 m.n.m. Slunečná ležící zhruba 5 km severně od Moravského Berouna. Daní za nižší nadmořskou výšku je nejistota sněhu a malý počet míst se jistotou úpravy stop. Mezi taková místa patří zejména Bruntál, Rýmařov a Břidličná. Na většině ostatních míst jsou ale lyžníci odkázání na svépomoc. I z těchto důvodů je lyžaři vyhledávanější Hrubý Jeseník, který má oproti Nízkému sice "titěrnou" rozlohu pouhých 530 km², ale zato má druhý nejvyšší vrchol Česka Praděd, daleko vyšší počet dnů s lyžovatelným sněhem a tím pádem o mnoho lepší běžkařskou infrastrukturu. Nelze to v žádném případě s rovnávat se skvěle zasíťovanými Jizerkami, ale některá místa Hrubého Jeseníku jsou relativně dobře dostupná i veřejnou dopravou, takže i přes velkou členitost hlavního masivu a malý počet silnic, jež okolo něj, do něj a přes něj vedou, lze naplánovat zajímavý lauf i s podporou veřejné dopravy. Můžete si tak naplánovat lauf třeba z Ovčárny, Skřítku, Koutů nad Desnou či Červenohorského sedla.

Vrbno pod Pradědem - upravené běžecké stopy

33 celkem běžeckých tratí (km)

Nadmořská výška

650-850 m n.m.200 m
  leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec 

Vrbno pod Pradědem - lyžování

Vrbno pod Pradědem je takové nenápadné východiště, které by ti z daleka na první dobrou mezi důležitými nezmínili. Když je na hřebeni nepříznivé počasí nebo si netroufáte na celodenní lauf přes Ovčárnu, Švýcárnu a Červenohorské sedlo, nebo byste měli z těchto míst problematickou dopravu (jsou nutné minimálně dva přestupy), jsou jistotou trasy v okolí Vrbna. Vede odtud několik cest, na Ludvíkov a Sedlovou boudu, na Anenský vrch, ale zejména do Karlovy Studánky. A to je přesně ten klíčový směr, neboť ve Karlově Studánce je toho k vidění nemálo (jde o lázně s hezkou architekturou, službami, vodopádem, atd.), je odtud možnost se do Vrbna vrátit často jezdící veřejnou dopravou, ale navíc je odtud možné pokračovat na Karlov či Václavov. A právě napojení (s menším přenášením přes centrum obce) na Karlov zásadně rozšiřuje možnosti výletu o mnoho desítek kilometrů navíc. V oblasti mezi Alfrédkou, Mravencovkou, Žďárským potokem, Skřítkem, v případě příznivých podmínek i Ztracenými kameny a Jelení studánkou jde běhat celý den a po hřebenovce dokonce vyrazit na Ovčárnu, odkud jezdí autobus na Hvězdu (z níž se lze do Vrbna vrátit velmi pohodlně).

Odkazy