**Solit nebo nesolit – co je zdravější?**

.=
Někdo solí, někdo raději nesolí, tak co je vlastně správné a zdravé? O škodlivosti soli toho bylo napsáno hodně, denní doporučená dávka sodíku je asi 2300 mg, což je zhruba 5 g soli. Každý Čech ale za jeden rok sní přibližně 6 kg soli, což znamená, že včetně kojenců sníme asi 16,5 g soli/den. A to je alarmující skutečnost. Dochází k tomu proto, že si nedáváme pozor na skrytý sodík. Ten může být v popisu složení potravin uveden jako natrium nebo sodium. Nemusí být tedy na potravině nutně napsáno jen sůl. Navíc je možné jej dohledat i pod názvy alginát sodný, askorbát sodný, hydrogenuhličitan sodný (jedlá soda), benzonát sodný, kaseinát sodný, chlorid sodný, citronan sodný, hydroxid sodný, siřičitan sodný, dihydrát či glutamát sodný.

**V kterých potravinách je sodíku nejvíce?**

.=
Kupovaná mražená jídla – sice rychlé a snadné vaření, ale jedna porce může obsahovat i 750 mg sodíku, dále cereálie – u některých značek je v jednom šálku až 250 mg sodíku, kupované zeleninové šťávy mohou mít v jednom šálku až 470 mg sodíku, balené maso a uzeniny obsahují více sodíku než čerstvé, záleží ale na druhu a typu, polévky (např. jeden šálek kupované kuřecí nudlové může obsahovat až 740 mg sodíku), marinády a zejména sójové omáčky (v jedné polévkové lžíci přijmete 1024 mg sodíku), omáčky na těstoviny obsahují v půl šálku až 540 mg sodíku, kořenící směsi (dvě lžíce směsi mohou obsahovat až 560 mg sodíku), předvařená rýže či instantní těstoviny (jedna porce obsahuje polovinu celodenní dávky sodíku), kečup (jedna polévkové lžíce obsahuje asi 165 mg sodíku), minerální vody mohou mít v jednom litru až 1000 mg sodíku.

.=
Ale sůl má při přípravě pokrmů i svá pozitiva. Například při vaření zeleniny v ní dokáže udržet živiny, jelikož snižuje jejich vyluhování do vody. Díky tomu si tak zelenina, kterou vaříte, zachová více živin. Sůl má také vliv na urychlení procesu vaření, což znamená, že brání ztrátě živin, ke které dochází při dlouhém vaření. Pokud dáte jednu kávovou lžičku do hrnce s vodou před vařením, tak množství sodíku v jídle je zanedbatelné a organizmu neublíží. Pro lidský organizmus je sůl nezbytná při tvorbě žaludečních šťáv, při svalových kontrakcích, při přenosu nervového vzruchu a při udržování vody, solný roztok zbavuje tělo odpadu a dodává důležité minerály. Což znamená, že bez soli se náš život neobejde, ale neměli bychom jí přijímat více, než potřebujeme.

**Víte, čím si „oslazujeme“ život?**

.=
Snažíte se jíst zdravě, chcete štíhlou postavu a děláte pro to maximum? Kromě jiného také nesladíte cukrem, ale raději používáte „zdravá“ nekalorická umělá sladidla? V současnosti se jedná zejména o aspartam, jehož sladivost je 200x vyšší než sladivost cukru a který nahradil dříve v hojné míře používaný sacharin. Energetická hodnota aspartamu je však 4 kcal na jeden gram, což znamená, že není nekalorickým sladidlem.

.=
Aspartam je dnes používán ve všech dietních nápojích, nízkokalorických jogurtech, sušenkách, ve zmrzlinách, žvýkačkách, snídaňových cereáliích, lécích, rozpustných a šumivých vitamínech, minerálech a tzv. „zdravých“ bonbonech, potravinách pro diabetiky, pudincích atd.

.=
Aspartam byl objeven v USA a to zcela náhodně již v roce 1965 a poté byl podroben vědeckému výzkumu. John Olney tehdy prokázal, že aspartam působí na spojení nervových buněk v mozku a vyvolává jejich nadměrné dráždění, které vede až k odumření nervové buňky. Na základě toho byl aspartam předložen Kongresu USA v seznamu nových chemických bojových látek, protože se zjistilo, že způsobuje bolesti hlavy, změny nálad, deprese, nespavost, může vyvolat slepotu a narušuje krátkodobou paměť.

.=
I přesto byl aspartam úspěšně zaveden jako potravinářské sladidlo. Po jeho zavedení se zvýšil výskyt maligních (zhoubných) nádorů mozku, autismu, cukrovky a obezity, protože aspartam může vyvolat nadměrné přejídání. Dlouhodobá konzumace aspartamu vyvolává poškození trávicího ústrojí, zažívací problémy, nevolnost, poškození jater a ledvin, bolesti hlavy, zvýšený příjem jídla, rozostřené vidění, nespavost, hyperaktivitu, poruchy nálady, deprese, zvýšený sklon k sebevražednosti, ztrátu energie, únavu, bolesti svalů a kloubů, poruchy sluchu a riziko vzniku rakoviny.

.=
V USA se Aspartam nachází asi v 5000 druzích potravin. Jeho maximální doporučená denní dávka je stanovena na 1 – 40 mg na jeden kilogram tělesné hmotnosti. Je označen jako E 951.

.=
Závěrem bych chtěl říci, že není mým cílem někoho strašit, ale jen lehce zorientovat. Také dobře vím, že mnozí zareagují obligátním tvrzením, že takto myslet, tak bychom nemohli vlastně nic, ale tak to není, neboť my můžeme téměř cokoli, jen jde o to, kolik čeho je dost, abychom si v těle udrželi zdraví prospěšný rovnovážný stav.