.=
V tomto článku bych se chtěla věnovat právě těm, kteří se účastnili závodů v průběhu cyklistické sezony (duben–září/říjen). Proto jsem oslovila své cyklistické kamarády a rozeslala jim dotazník s otevřenými otázkami. Vrátilo se mi 37 odpovědí od profesionálů, poloprofesionálů a hobby jezdců (pracujících, studujících), kterých bylo nejvíce. Pro ně závisí účast na trénincích a závodech hlavně na pracovních, studijních a rodinných povinnostech. Nicméně pokud se někdo chce pustit do závodění, je potřeba se na to dostatečně připravit. Navíc při představě pravidelných závodních víkendů od dubna do října, je potřeba mít svědomitou přípravu už od zimních měsíců.

.=
Po závodním období následuje přechodné období, které slouží pro fyzickou a psychickou regeneraci a odpočinek. Mnoho závodníků (spíše profesionálů) využívá toto období k vyřešení zdravotních komplikacích (např. Barbora Průdková podstoupila operaci kolene). U každého sportovce má toto období různou délku v závislosti na zatížení v průběhu závodní sezony. U přechodného období by se jednalo o 2 až 6 týdny.

[* https://farm2.staticflickr.com/1960/43731629030_e121ee7b15.jpg *]

.=
Šestnáct (43,2 %) respondentů uvedlo, že jejich regenerace s minimálním počtem tréninků trvá dva až tři týdny. Deset sportovců (27 %) má čtyři až šest týdnů. Tedy víc než polovina výsledků (70,2 %) odpovídá doporučení odborných článků a literatur. Buď jsou moji respondenti znalí nebo poslouchají svoje tělo nebo obojí. Každopádně toto období je pro závodníky velmi důležité a mělo by být součástí ročního cyklu. Za zmínku stojí i ostatní odpovědi. Dva sportovci se dávají dohromady pouze týden, osm toto období vůbec nebere v potaz, jelikož v sezoně absolvovali nižší počet závodů, a tudíž nemusí fyzicky a psychicky regenerovat, nebo plynule pokračují rovnou do závodů v cyklokrosu. Naopak jeden relaxuje dva měsíce.

[* https://farm2.staticflickr.com/1930/44634863695_db553acc83.jpg *]

.=
Po tomto období následuje všeobecná tělesná příprava (VTP), která by měla obsahovat pestrou paletu aktivit. Délka je opět individuální a závislá na mnoha faktorech. Ale v procentuálním poměru se specifickou tělesnou přípravou (STP) by to mělo být 75:25 pro VTP.

.=
V dotazníku mi odpovědělo deset cyklistů (27 %), že jejich VTP je dva měsíce, pět cyklistů tři měsíce, čtrnáct cyklistů (skoro 38 %) čtyři měsíce, čtyři cyklisti pět měsíců, a dokonce dva se vůbec nepřipravují kvůli časovým důvodům.

.=
Sportovec by se měl v tomto období věnovat vytrvalostním, silovým, koordinačním či kolektivním sportům a nejlépe jejich kombinacím. Mezi nejčastěji zmiňované sporty dotazovaných, které rozvíjí dlouhodobou a silovou vytrvalost můžeme zařadit běh (86,5 %) a běžky (70,3 %). Je zapotřebí dávkovat uběhnutou vzdálenost postupně a tím předejít svalovým a kloubním bolestem. Dále je na řadě plavání (54 %), díky kterému protáhnete a posílíte celé tělo, zvýšíte vitální kapacitu plic a naučíte se i správně a rytmicky dýchat.

[* https://farm2.staticflickr.com/1945/45498862482_2baee95954.jpg *]

(Foto: Archiv Petra Vakoče)

.=
Důležitou součástí VTP je návštěva posilovny včetně kruhových tréninků (62 %), posilování středu těla tzv. core včetně pilates (6x), TRX (4x), jóga (5x), která je z mého pohledu důležitá a dost podceňovaná. Mezi méně zmiňované sporty patří túry (7x), kolo (6x), sjezdové lyžování (6x), lezení (6x), in-line bruslení (4x), skialpinizmus (4x), snowboard (2x) a dokonce se jeden věnuje střelbě z luku.

.=
Neméně důležité jsou i kolektivní sporty jako florbal (8x), lední hokej (6x), tenis (2x), badminton (1x) a squash (1x). Nemělo by se zapomínat i na saunu (2x) a protažení (2x). Na druhou stranu je nutno zmínit, že obzvláště profesionálové mají často smlouvou jiné sportovní aktivity z důvodů rizika zranění zakázány.

[* https://farm2.staticflickr.com/1948/43832653850_6945f40906.jpg *]

.=
V další otázce jsem se ptala, zda respondenti využívají v tomto období kolečkové lyže nebo in-line brusle. Ani jsme neočekávala vysoké počty v případě využívání kolců takže i za pět kladných odpovědí jsem byla ráda. Třináct využívá kolečkové brusle a zbytek (devatenáct) nejezdí ani na jednom. Osobně jezdím na kolcích a myslím, že je to nejlepší příprava na běžky a vzhledem ke zhoršujícím se sněhovým podmínkám, i jako náhrada tohoto krásného sportu.

[* https://farm2.staticflickr.com/1917/30709905717_ea8e54dec3.jpg *]

.=
Když už napadne sníh tak je ten nejlepší nápad vytáhnout běžky a vyrazit do nejbližších hor na upravené stopy. Ve své přípravě s tímto sportem počítá třicet jedna (83,8 %) cyklistů. Zbytek mají do hor daleko nebo ani tento sport nevyhledávají.
V poslední otázce jsem se dotazovala kolikrát na běžky dostanou. Ti, kteří bydlí více v horách a mají možnost kdykoliv vyrazit mají v tomto ohledu výhodu. Třikrát týdně trénují čtyři kamarádi a čtyřikrát až pětkrát o jednoho více. Naopak ti, kteří bydlí dál, musí kolikrát řešit čas strávený dopravou. Nicméně deset cyklistů se snaží vyjet, pokud možno každý víkend (jednou až dvakrát týdně/čtyřikrát za měsíc) a dvakrát až třikrát do měsíce o dva méně. Čtyři už řeší běžky podle času a sněhových podmínkách a pět jich nejezdí vůbec kvůli vzdálenosti nebo nezájmu.

[* https://farm2.staticflickr.com/1965/44736396795_da89a2695f.jpg *]

[* https://farm2.staticflickr.com/1930/44925782524_b3285913b4.jpg *]

.=
Závěrem bych chtěla říci, že nejdůležitější je dělat sport s radostí. Po náročné závodní sezoně (ať už se zabýváte jakýmkoliv sportem) se radost kolikrát hledá těžko. Fyzicky je tělo vyčerpané a psychicky možná ještě více. Doba, pro kterou je potřeba regenerovat je pouze doporučující. Každý je jiný, a proto je potřeba, abyste poslouchali svoje tělo. Jedině vy musíte vědět kdy jste připraveni pokračovat dál. Dál se bavit sportem.