Pepa má totiž natrénováno za poslední roky o dost víc než Venca a ke všemu každý z nich reaguje na zátěž jinak. Jeden může hltat kilometry a natrénovat velké objemy, druhému sedí, jak se říká mezi sportovci – jít více do kvality, takže zařazovat pravidelněji rychlostní tréninky, ale dosáhnout menšího počtu odtrénovaných hodin. U profesionálních sportovců se mohou čísla neuvěřitelně lišit. Jeden může natrénovat 800 hodin za rok, druhý 1100 a přesto budou oba na střídačku vyhrávat závody světového poháru. Když si to přepočítáme, tak první stráví o hodinu denně na tréninku méně, což je téměř třetinový rozdíl.

V přípravném období si profesionálové pořádně dávají do těla, protože co neodtrénují v této době, v závodním období už těžko doženou. Prakticky každý víkend závodí, a pokud chtějí ještě něco doladit v zimních měsících (v případě běžců na lyžích), musí si na to vyčlenit minimálně 14 dní až tři týdny, či obětovat jeden závod s tím, že ho zařadí v rámci tréninku a nebudou očekávat pěkný výsledek.

Jenže plánování a realizace tréninků je opravdu věda… Musíte poslouchat vlastní tělo, abyste se nepřetrénovali. Eliťáci nedělají nic jiného, než trénují a odpočívají a po dlouhé roky už ti nejlepší z nich vědí, co jim sedí a jak jejich tělo reaguje. Ale i u těch nejlepších vidíme, že některé sezóny se hledají a pak v další vystřelí výsledkově vzhůru. Horší situaci mají amatérští lyžaři, kteří musí chodit do práce, někteří z nich dlouhé hodiny sedět v autě či na kancelářské židli a myslí si, že celý den odpočívali, a proto si mohou dát každé odpoledne pořádně do těla. Také oni po sobě vyžadují co nejlepší výkony. Často skončí přetrénovaní, s nechutí dál sportovat.

[* https://live.staticflickr.com/65535/51120475047_c9b61ff846.jpg *]

Jenže kde najít tu správnou hranici, kdy se přemlouváte a bojujete s lenivostí, anebo je tělo opravdu unavené a potřebuje den volna? Na to vám nikdo konkrétní recept neřekne, pokud s vámi nebude roky pracovat. Nejlepší je, si vše na sobě odzkoušet sám, ideálně při trénincích s pomocí sporttesteru, měřením ranní tepové frekvence či sledování ranní váhy ad. Tím budete poznávat, jak váš organismus reaguje a navíc můžete předejít i nastupujícímu onemocnění. Samozřejmě základem je si vše zapisovat, abyste měli přehled. Nejlepší radou, zvlášť jakmile nemáte moc zkušeností, je trénink příliš nepřehánět a když nemáte svůj den, odpočiňte si. Neříkám, že byste měli každý den ležet na gauči a říkat, že dnešní den není ten pravý ořechový, ale jak se říká – přetrénuje se každý blbec. Myslete na to, že nejste žádný profík, abyste museli jít do krajností a ničili si své zdraví. Jedním z faktorů, který vám může pomoci v rozhodování, je také psychika. Jestli máte opravdu chuť na trénink jít, anebo je to jen povinnost, že zrovna dnes na trénink musíte. Podobně jak máte unavené tělo, máte i unavenou mysl a obě tyto složky je třeba brát v potaz.

Nespoléhejte však při tréninku jen na hodnoty svého sporttesteru a spíš se snažte odhadovat tempo pocitově a sporttesterem si vše kontrolovat. Právě touto cestou se naučíte správně vnímat své tělo, rozlišovat intenzity zatížení, aniž byste ve finále hodinky potřebovali. Každý den se jinak vyspíte a třeba i tento faktor může nezanedbatelně ovlivnit hodnoty aktuální srdeční tepové frekvence. To znamená, že pokud máte v plánu rychlý intervalový trénink, můžete být zadýchaní a mít zakyselené svaly při nižší tepové frekvenci než normálně.

Počítejte si trénink na hodiny, ne kilometry. Zvlášť v zimě je hltání kilometrů dost zkreslující. Každý den panují jiné sněhové podmínky, třeba na zmrzlém firnu jste schopni najet za 2 hodiny 40 km a na čerstvém mokrém sněhu budete rádi, že dáte za stejný čas poloviční vzdálenost.

Jestliže se chcete výkonnostně posunout, naprosto zásadní je dodržovat intenzity zatížení. Ze svého okolí znám řadu lidí, kteří na amatéry dost trénují a málokdo z nich umí při tréninku jezdit opravdu pomalu. Často vyjedou takovým tempem, jako kdyby je někdo urval ze řetězu, téměř stejnou rychlostí, jakou běžně závodí. Jenže pokud budete takto trénovat každý den, brzo se odepíšete a přetrénujete. Když budete trénovat „hlavou“ a většinu tréninků půjdete pomalu, na ty rychlé vám potom zbude hodně energie a pořádně se vyšťavíte. Tato cesta vede ke zvýšení výkonnosti.

Jeden ze způsobů, jak dělit intenzity zatížení najdete „zde.“:https://bezky.net/clanek/916-intenzity-zatizeni-jak-spravne-trenovat

Další související článek z plánování tréninků najdete „zde“:https://bezky.net/clanek/1847-jak-trenovat-kdyz-neni-cas-na-trenink