Pomohlo jim, že se na věci začali dívat jinak. Kladli si na první pohled nečekané, nestandartní, zdánlivě nesouvisející až provokativní otázky. Nejzajímavější na tom bylo, že na některé z nich si nejdřív vůbec neuměli odpovědět. Ale hledání odpovědí pomohlo prolomit léty zakořeněný stereotyp a nastartovat růst.

Když se mi „dostane do ruky“ sportovec na kariérní křižovatce nebo takový, který je přes všechnu snahu svou i nejbližšího odborného okolí, na cestě směrem dolů, snažíme se společně o stejný postup. Kdo se neptá, ten se nic nedozví.

Při současném stavu běžeckého (i jiného) lyžování v Čechách a navíc na začátku nového olympijského cyklu, je možná užitečné, si takové otázky začít klást. A samozřejmě na ně hledat odpovědi. A je jedno, jestli tím hledajícím bude trenér, funkcionář nebo sám závodník.

Myslím si, že hlavním motorem závodníkova růstu musí být on sám. Trenér a celý realizační tým ho v tom mají podporovat, sestavovat tréninkové plány, vést tréninky, dodávat nejpokrokovější informace, specializované odborníky a vytvářet mu nejlepší možné podmínky pro růst a dosahování maximálních výsledků. Neměli by mu diktovat, nařizovat a vést ho ke slepé poslušnosti bez vlastního názoru. Submisivní postavení sportovce v rámci realizačního týmu vede velmi často k neúplnému využití jeho potenciálu, psychickým a zdravotním problémům končících předčasným ukončení kariéry. V jednom medailově i mediálně docela úspěšném sportu ukončilo za poslední dekádu postupně pět reprezentantek kariéru předčasně s podlomeným zdravím nebo psychikou.

V některých lyžařsky nejvyspělejších zemích probíhá v tréninkových centrech mládeže kromě běžného tréninku a přípravy i vzdělávání závodníků. Ti tak mají už v 18 letech znalosti na úrovni druhé trenérské třídy. Díky tomu jsou pak dobrým partnerem reprezentačním trenérům, protože daleko lépe vnímají jejich požadavky, záměry a vize.

Problémy a tenze nastávají, když ví o nejmodernější přípravě více závodník, než jeho trenér, nebo když se jim vzájemně nepodaří sladit svoje znalosti, poznatky, data a pocity.

Určitě existují dospělí sportovci, kteří bez přemýšlení vykonávají pokyny svého okolí a někteří z nich dosahují i výjimečných výsledků. Je to jejich volba. Musí k tomu ale samozřejmě mít dokonalý, vzdělaný a dobře řízený tým, který „myslí za ně“. Otázka je, co se s takovým sportovcem stane, když se mu tým z nějakého důvodu rozpadne, ztratí dynamiku nebo zpohodlní. Ještě pořád existují trenéři, kteří se průběžně nevzdělávají, neumí anglicky nebo alespoň německy a nehledají každou dostupnou informaci nebo novinku ve svém oboru.

V následujících řádcích najdete některé z mnoha otázek, které by si měl položit běžec na lyžích, který to se svoji sportovní kariérou myslí opravdu vážně.

Jedná se pouze o nesystematicky vybrané příklady, nikoli o komplexní návod k trénování.

Co čteš, posloucháš a kdo Tě inspiruje na sítích?

Jaký je systém, logika a evidence tvého tréninku?

Máš tréninkový deník speciálně pro regeneraci?

Jaké jsou tvoje silné a slabé stránky jako

a) člověka,

b) sportovce,

c) závodníka?

Kolik máš v noci minimální tep a dech?

Kde máš váhu na chodidle při sjezdu z kopce?

Vyhovuje ti bílkovino-tuková strava?

Které své výkonové ukazatele sleduješ ve vývoji v čase?

Co z následujících parametrů tě limituje ve výkonu?

a) objem plic,
b) využiti kyslíku při zátěži,
c) srdeční výkon,
d) množství a kvalita červených krvinek,
e) akceptace kyslíku svaly

Jsi lepší v závodě nebo tréninku?

Trénuješ všechny tři styly i po slepu?

Umíš velmi dobře lyžovat na sjezdovkách?

Kolik máš červených krvinek na kg váhy?

Umíš hloubkově relaxovat?

Co je to Double Push?

Jak dlouho vydržíš jet na maximálním tepu?

Vydržíš jet při bruslení na jedné noze libovolně dlouho až do úplného zastavení?

Máš mentálního kouče?

Je laktát závodníkův přítel nebo nepřítel?

Používáš Spirotiger nebo Power Breath?

V čem byla technika bruslení Martiny Sáblíkové dlouho nejlepší na světě?

Jaké máš trenérské vzdělání?

Jak často cvičíš maximální sílu?

Pokud umíte na výše uvedené a jim podobné otázky odpovědět jednoznačně a nemáte o svém názoru ani sebemenší pochybnosti, pak jste určitě na dobré cestě ke zlepšení a máte svou kariéru pod kontrolou. Pravděpodobně víte, kde máte svoje silné stránky, slabiny a limity. Stačí si jen vytvořit jednotlivé kategorie činností nutných pro dlouhodobě udržitelný vrcholný výkon. Ty pak budou tvořit základ vašeho soukromého know how.

Ale tak jednoduché to zase není a nebude… Bude to dřina a tvrdá práce, takže vám přeji hodně štěstí. Radost ze zlepšování za to stojí. A možná přijdou i nějaká vítězství!