První vlaštovky přivádějící obrazně řečeno horu k Mohamedovi se začaly objevovat v podobě uměle vysněžených a podchlazených sjezdařských hal už na konci minulého století. Běžecké lyžování se ovšem v takovém omezeném prostředí realizovat nedá a tak muselo být jasné, že pokud budou chtít běžci v budoucnu lyžovat s proudem, jejich vlastní kryté hřiště bude vyžadovat zcela jiné parametry.

První možnost schovat se s běžkami pod střechu, vlastně pod zem, se objevila již na konci devadesátých let ve **finském Vuokatti**. Zde byl využit tunel původně vybudovaný italskou firmou pro testování automobilů, který svými parametry i polohou vyhovoval myšlence vytvořit na vymezeném prostoru komplexní celoroční lyžařské běžecké středisko jak pro sportující veřejnost tak i špičkové atlety.

Ve Vuokatti svého náskoku využili dokonale a vybudovali postupně zázemí nepostrádající nic z potřeb milovníků úzkých prkýnek. Tréninkové podmínky nenabízí jen osm metrů široký, **1,2 km dlouhý tunel** s vnitřní konstantní teplotou pod bodem mrazu a s celkovým převýšením při jízdě v obou směrech 51 m. Počátkem října, s úderem prvních mrazů, se vnitřní prostory otevřením hermetických vrat **propojí** s venkovní uměle zasněženou stopou a vrátí tak lyžování po zbytek podzimu a zimy do svého původního prostředí. Ve venkovním areálu je v letních měsících k dispozici navíc kolečková dráha, biatlonová střelnice a desítky kilometrů běžeckých stezek. Součástí komplexu, který zaštiťuje zdejší Sportovní institut, nechybí tělocvična ani sportovní laboratoř. Samozřejmostí je celoročně fungující lyžařská škola pro veřejnost, stejně jako půjčovna kompletního vybavení včetně lyžařského oblečení pro návštěvníky přijíždějící třeba jen v kraťasech a tričku.

Za svým starším bratrem v ničem nezaostává ani tunel vybudovaný u **švédských sousedů v Torsby**. Zde trumfují své finské kolegy snad jen o sto metrů delší dráhou, která při stejných šířkových parametrech má již charakter klasického kolečka s celkovým převýšením 25 m a navíc i uvnitř schovanou biatlonovou střelnicí. Venkovní část komplexu opět splňuje světový standard v oblasti komplexní sportovní vybavenosti a nabízí vše, co výkonnostní i vrcholový sport potřebuje mít na jednom místě. Turisté navíc mohou v kteroukoliv část roku vyrazit na kluziště či bowling.

Není nutné podotýkat, že obě střediska nepostrádají ubytovací i stravovací kapacity v podobě typické severské jednoduchosti a pohostinnosti. Stojí za zmínku, že oba tunely nabízejí možnost lyžovačky i v zimních měsících ať už v případě nuzných sněhových podmínek nebo nesnesitelných venkovních mrazů.

Zavání-li nám obě místa nedosažitelnými dálkami a neskutečnou exotikou, pak nás jistě potěší naši nejbližší sousedé, kteří mají v promyšleném investování do sportu dlouholetou tradici. Právě před pár dny oslavili v **německém Oberhofu** první výročí od otevření lyžařského tunelu nové generace. Místní velkolepá stavba, především ve své konstrukci, nabízí již modernější řešení a také se snaží částečně eliminovat podzemní fóbickou atmosféru jeho dvou severských předchůdců. Konstrukce i jednoduchá funkcionalistická architektura upustila od půlkruhovité klenby a díky stavbě situované na zemském povrchu si lyžaři užijí dokonce i denního světla.

Oberhofský tunel nabízí i efektnější řešení systému stop, díky kterému se mohou turisté nebo ti méně výkonní míjet s tvrdě trénujícími borci nebo třeba i profesionálními testéry lyží, aniž by si navzájem výrazně překáželi. Délka stop se v Oberhofu blíží **dvěma kilometrům** a celkové převýšení tratě je 25 metrů. Výstavba DBK-Skisport-halle, jak zní oficiální název komplexu, spolkla zatím 15 milionu eur (tj. 370 mil Kč), ale vzhledem ke svému mládí je stále ve výstavbě. V nebližších plánech na příští rok je například biatlonové střelnice. Jen se nám tak trochu tají dech při představě výše provozních nákladů nebo třeba i množství energie spotřebované pro osvětlení celého komplexu, neustále pracující vzduchotechniku, výrobu a doplňování umělého sněhu, provoz rolb atd.

Lyžování se posouvá dál, z umělého sněhu postupuje tentokrát do zastřešených ski parků. Již třetí vybudovaný komplex tohoto druhu naznačuje, že to asi není slepá cesta. Z pohledu vrcholového sportu si lyžování v tunelu jednoznačně vyrobilo rovnocenné postavení vůči ostatním běžeckým tréninkovým prostředkům. Každý z již existujících sportovních komplexů poskytuje víceméně kompletní tréninkové možnosti v doslova instantním balení. Šetří čas i náklady na cestování za sněhem do vzdálených koutů světa a současně nabízí trenérovi možnost postavit pro svého svěřence pestrý tréninkový program včetně okamžité vědecké kontroly úrovně trénovanosti i komplexní potréninkové regenerace.

Jednou z výhod lyžování v tunelu může být zredukování každoroční **podzimní série soustředění** v extrémních nadmořských výškách ledovců, kde se kromě objemu nedají trénovat specifické lyžařské schopnosti jako je rychlost či síla. Nehledě na to, že stálá teplota a přiměřená vlhkost v tunelu by mohla být milosrdná k astmatickým potížím, kterými trpí více než padesát procent všech výkonnostních a vrcholových lyžařů běžců. Sníh v tunelu již objevují k testování i výrobci lyží a určitě bude jen otázkou času, kdy tam najedou lyžařští odborníci se svými měřícím nádobíčkem, aby využili stálost a neměnnost prostředí k opakovaným vědeckým zkoumáním ještě dosud neobjevených záhad běžeckého lyžování.

Jak je vidět z mnoha dostupných propagačních materiálů včetně videí, všechny tři tunely nemají nouzi o lyžaře různé úrovně i věku ani z řad široké veřejnosti. Díky vysokým stavebním i provozním nákladům takové stavby asi v nejbližší době střední Evropu nezaplaví, nicméně zaznamenatelná je skutečnost, že se k našim hranicím přibližují. I když kdo ví. Proč by po olympiádě trochu hlasitěji diskutovaný **rychlobruslařský ovál** určený jen pro hrstku českých rychlobruslařů nemohl současně disponovat i několik set metrů dlouhou **běžeckou stopou**? Údržba umělého ledu i sněhu má hodně společného a určitě by nezůstalo jen u českých návštěvníků přece jen z početnější lyžařské obce.

**Srovnávací tabulka některých parametrů dosud existujících tunelů:**