.=
Úkolem sportovního tréninku v běhu na lyžích je osvojení techniky a taktiky na základě rozvoje pohybových schopností a pohybových dovedností. Každá z výše jmenovaných pohybových schopností má svoje senzitivní období, kdy dochází k jejich nejbouřlivějšímu rozvoji. Nejvíce to zasahuje do období od 10 do 15 let. To však neznamená, že bychom s rozvojem pohybových schopností měli skončit už v mládežnickém věku.

**Jak je to s rozvojem rychlosti?**

.=
Do výkonu v běhu na lyžích se mezi pohybovými schopnostmi prosazuje čím dál tím více úroveň rychlosti. Z pohledu distančních závodních disciplín je to jednoznačně prosazováním sprinterských závodů do seriálů na všech věkových úrovních, kterých je více než třetina. Ale i v lyžařských maratonech se začínají prosazovat rychlostně vybavení závodníci. Například John Kristian Dahl, trojnásobný vítěz Vasova běhu v letech 2014–2017, byl původně specialista na lyžařské sprinty. Je držitelem bronzové medaile z mistrovství světa v roce 2009 v Liberci, vyhrál dva závody Světového poháru a 11x se umístil na pódiu ve SP, vždy ve sprintu. Svoje sprinterské schopnosti nakonec předvedl po čtyřhodinovém výkonu na 90 km v drtivém finiši na Vasově běhu. To je důkaz toho, že rychlostní schopnosti má smysl rozvíjet, a to nejen kvůli cílovému finiši. Rychlost je důležitá hned po startu, kdy si závodník chce vypracovat co nejvýhodnější pozici pro začátek závodu. Zpravidla kousek po startu bývá zúžení tratě a ten, kdo není vpředu, má smůlu. Zvýšený požadavek na úroveň rychlostních schopností je i v průběhu závodu, kdy se často mění tempo a závodník musí na změny rychlosti včas reagovat, aby neztratil se skupinkou ostatních závodníků kontakt. Samozřejmostí už je využití rychlostních schopností v závěrečném finiši, ať bojujeme o pódiové umístění nebo jen o předběhnutí svého kamaráda.

[* https://live.staticflickr.com/65535/49572156633_efa7235cb2.jpg *]

**Trochu teorie o rychlosti**

.=
Při rozvoji rychlostních schopností se získává energie z ATP (kyseliny adenosintrifosfátové) a CP (kreatinfosfátu). Při vysoké intenzitě zatížení vzniká laktát (kyselina mléčná), jehož nadměrné množství pohyb omezuje především zhoršením koordinace pohybů. Pokud lyžař rychlost netrénuje, není schopen v průběhu závodu měnit rychlost a ve vyšších rychlostech dlouhodobě pracovat.

.=
Úroveň rychlostních schopností je ovlivněna strukturou svalových vláken. Zatímco vytrvalec má asi 10–20 % rychlých svalových vláken, rozený sprinter jich má asi 80 %. Rychlostní předpoklady se u těch dvou skupin sportovců nedají vůbec srovnávat.

.=
Rychlostní schopnosti jsou spojovány s pohybem prováděným maximální rychlostí po krátkou dobu ve stanovených podmínkách. Obecně je rozdělujeme na rychlost reakční, která má uplatnění při startovním povelu, rychlost jednotlivého pohybu, a pro běh na lyžích nejdůležitější, rychlost cyklická. Ta je spojena s rychlostí opakovaných cyklických pohybů, které lyžař musí provádět. Vzhledem k délce závodu bychom se měli věnovat nejvíce právě cyklické rychlosti, do které patří frekvence jednotlivých pohybů, rychlost při změně směru jízdy a vlastní akcelerace. Doba zatížení při rozvoji rychlosti by měla být do 20 vteřin, počet opakování do deseti a velice důležitá doba odpočinku mezi jednotlivými úseky by měla být 2–4 min. Odpočinek by měl být aktivní, aby docházelo k postupnému vstřebávání laktátu, a zároveň dostatečně dlouhý, aby byl organismus před následným intenzivním zatížením dostatečně odpočatý.

.=
Trénink rychlosti by měl probíhat podle tréninkových zásad průběžně po celý rok jak ve všeobecné přípravě v běhu nebo na kole, tak ve specifické přípravě, na lyžích nebo kolečkových lyžích. Obecná rychlost je dána jakýmkoliv pohybem ve větší rychlosti, ale specifická rychlost by měla být ve specifické pohybové dovednosti, to znamená na lyžích.

**Co to znamená pro praxi?**

.=
V letním přípravném období by se mělo začít s rychlostí teprve tehdy, když už máme za sebou obecný trénink v pomalejším režimu. Letní příprava by měla být pestrá, základem je běžecký trénink a jízda na kolečkových lyžích, které by měly být doplňovány posilováním, tréninkem na kole a dalšími aktivitami.
Běžecký trénink je pro přípravu běžce na lyžích velmi důležitý. Zapojují se při něm shodné nebo podobné svalové skupiny v cyklickém pohybu jako na lyžích. Technika odrazů a celý pohybový cyklus dolních končetin je při běhu velice podobný střídavému běhu dvoudobému u klasické techniky běhu. Současně s rychlostí rozvíjíme i odrazovou sílu, a tak je třeba tento intenzivní trénink absolvovat z předchozího odpočinku. Vhodnou metodou, pokud máme možnost trénovat ve skupině, je využití různých štafetových úseků nebo aspoň jízdy ve dvojici, kdy se různým způsobem mění tempo běhu.

.=
Příklady běžeckého tréninku na rozvoj rychlosti: starty z různých poloh, starty na různé akustické signály, běh s podporou větru v zádech, běh z mírného kopce, běh s tažením zátěže, letmé úseky po krátkém rozběhu, běh na místě maximální frekvencí, běžecká práce paží na místě maximální frekvencí apod. Délky úseků by měly odpovídat intenzitě zatížení a tomu, co chceme rozvíjet. Kratší úseky do 10 m jsou na rozvoj reakční a akcelerační rychlosti, delší úseky do 60–100 m na rozvoj komplexního pohybového projevu. Delší úseky směřují více do rozvoje rychlostní vytrvalosti.

[* https://live.staticflickr.com/65535/49572156768_43d5c50bbc.jpg *]

.=
Rozvoj rychlosti při běhu na lyžích je hodně spojen s technikou běhu, která může být pro výsledek limitující. Do pohybu je současně zapojeno asi 80 % svalových skupin celého těla, a tak jejich koordinace v rychlostním provedení může být složitější. Pokud rychlost chceme rozvíjet, tak by to mělo být vždycky se zachováním správné techniky běhu, aby nedocházelo ke zbytečnému úbytku sil vlivem neefektivního pohybu. V porovnání s vytrvalostním projevem dochází především ke zkracování jednotlivých pohybů, aby se stačila využívat při intenzivním působení síly odpichu i odrazu ta nejefektivnější část pohybu. Proti letní běžecké přípravě je rozvoj rychlosti v zimě na sněhu složitější i v tom, že máme klasickou techniku a bruslení, při kterých využíváme více běžeckých způsobů. V tréninku bychom měli jednotlivé běžecké způsoby v rozvoji rychlosti využívat a kombinovat.

.=
Specifický trénink rychlosti v letním období by měl probíhat na kolečkových lyžích. Technika pohybů jednotlivých segmentů těla je velice podobná tomu na lyžích na sněhu, jen je třeba počítat s mírným omezením rozsahu pohybu horních končetin při odpichu. Ne vždy se podaří dodržet optimální rozsah pohybu a také je třeba být maximálně opatrný, aby nedošlo ve vyšších rychlostech ke kolizi, která bývá na asfaltu hodně bolestivá.
Jednotlivé úseky pro rozvoj rychlosti mohou být na sněhu i na kolečkových lyžích stejné, od 10 do 60 až 100 metrů. Výhodou je, že po rychlostním úseku může lyžař plně využívat pro odpočinek pomalou jízdu bez aktivního zapojení svalů. Pro rozvoj rychlostní vytrvalosti je třeba zvolit nižší intenzitu, úseky však prodloužit až na 1 km. Rychlostní trénink je ideální řadit 2x až 3x týdně.

[* https://live.staticflickr.com/65535/49572130768_4f38f14caa.jpg *]

Zdroj: Nordic magazín