[* https://farm5.staticflickr.com/4199/35133851692_59ed2990ee_m.jpg >]

.=
Norský expert, specializující se na lyžařskou techniku, mimo jiné i posledních vítězů světového poháru Marit Björgenové a Martina J. Sundbyho, předvedl kromě svých odborných kvalit a dobré angličtiny i výborné pedagogické schopnosti. Při několikahodinovém praktickém semináři, zkrápěném v jeho druhé polovině studeným deštěm, se ochotně a s noblesou toho, kdo „zná“, podělil se svými kolegy trenéry o nejnovější trendy v závodní běžecké technice. Mimo jiné i potvrdil, že geniální věci mohou být v podstatě jednoduché. Velké díky patří Kubovi Opočenskému, metodikovi Svazu lyžařů, který využil svých blízkých kontaktů na skandinávské lyžování a stál za celou akcí včetně zajištění tlumočnictví. Pro ty, kterým z nějakého důvodu tento seminář unikl, nebo i pro ty, co se zúčastnili a chtějí si osvěžit paměť, ale nenašli tento seminář nikde zpracovaný v písemné ani filmové podobě, jsem se pokusil přímo z originálu přeložit Audumovy myšlenky. Nehledejte zde doslovně přepsaný seminář, ale jen to nejzajímavější, co zaznělo z úst norského kouče, včetně pár detailů, které třeba ani nebyly původně tlumočeny.

Utáhnětě si poutka!
———

.=
– Audum zahájil seminář před nastoupenou jednotkou našich tří špičkových běžců-demonstrátorů Jakuba Gräfa, Dušana Augustiňáka a Petra Knopa na jedné straně a na české poměry nezvykle početným davem českých i slovenských koučů na straně druhé prostým: „Upravte si správně poutka na holích!“ Správná délka hole a dobře seřízené poutko jsou podle něj nezbytným předpokladem pro nácvik i správné provádění odpichu.

.=
– „Při práci na technice lyžařů vyžaduji jejich naprostou soustředěnost.“ Naši demonstrátoři od té doby praktikují všechna trenérem doporučená cvičení v dostatečných rozestupech. Jeden druhého neruší vzájemným dojížděním či předjížděním, kluci jsou ukáznění, udržují bez reptání rozestupy až do poslední minuty semináře.

——————-

BRUSLENÍ
*****

.=
„Délka holí pro bruslení je maximálně pod nos na zemi stojícího lyžaře, tedy zhruba o 16 až 18 cm kratší než je jeho výška.“

„Kotníkový tanec“
========

.=
– První lyžařskou technikou, kterou Audum ordinuje našim demonstrátorům na rovné ploše stadionu, je tzv. „houpavé bruslení“, v Norsku známé jako „kotníkový tanec“. Naši lyžařští akademici ho snad nazývají alternativním oboustranným bruslením dvoudobým.

.=
– „Začínám nacvičovat tuto techniku jako první, a to vždy bez lyží a holí. Učíme se tzv. „vertikální odraz“, tedy provádění výrazného svislého tlaku na lyži krátkým dynamickým zhoupnutím v kolenou. Tento vertikální tlak a přenos váhy z nohy na nohu musí být doprovázen kýváním paží v plném rozsahu pohybu.“

.=
– „Jedeme-li na lyžích, pak koleno skluzné nohy, pánev, trup a především pohled očí (!) jsou nastaveny do směru jízdy lyže.“

.<>
[* https://farm5.staticflickr.com/4268/35170565481_de0a245a48.jpg *]
*Nácvik účinného vertikálního odrazu je nejlépe zahájit bez holí a lyží*

.=
– „Vedle již zmiňovaného vertikálního tlaku na lyži je také důležité pevné držení trupu, tedy síla stabilizačních svalů trupu (břišní, zádové a hýžďové svalstvo, pozn. autora). Opačná paže se u tohoto cvičení zhoupne vždy důsledně ve směru jízdy lyže,“ (nikoliv vpřed, ale tam, kam směřuje lyže, tedy šikmo ven, pozn. autora).

.=
– Audum zařazuje vybraná cvičení jako jsou: Bruslení bez holí se střídavou prací paží; bruslení bez holí s rukama v bok (Letos se mi toto cvičení u technikou téměř nedotčeného lyžařského potěru v Austrálii velice osvědčilo. Cvičení je důležité pro pochopení, že tolik zdůrazňovaný vertikální pohyb začíná v bocích, nikoliv v oblasti hlavy nebo trupu, pozn. autora); bruslení bez holí se soupažnou prací paží. Nakonec nesmí chybět kompletní technika prováděná správně i s holemi.

.<>
[* https://farm5.staticflickr.com/4232/35300262055_ed2620baf5.jpg *]
*Po odrazu směřuje koleno, pánev, trup i pohled očí do směru skluzu lyže*

Bruslení „jedna – jedna“
=====

.=
– Přemisťujeme se na úbočí táhlého stoupání. Přichází nácvik techniky „jedna – jedna“, odborníky pojmenované jako oboustranné bruslení jednodobé, norsky pak asi nejtrefněji nazývané „dvojitý tanec“. Začátek nácviku probíhá opět nejprve bez lyží a holí, součástí nácviku je důraz na koordinaci s opětným zdůraznění vertikálního tlaku na lyži.

.=
– „Důležitá je práce paží. Odpich je zahájen vysokým držením paží.“ Dle praktického předvádění přímo Audunem je zřejmá aktivní práce trupu bez snahy po hlubokém předklonu při odpichu.

.<>
[* https://farm5.staticflickr.com/4244/34490497083_0bf9467e32.jpg *]
*Paže musí být pro soupažný odpich dostatečně vysoko*

.=
– „Nutným předpokladem pro „dvojitý tanec“ je vysoká úroveň provádění vlastního soupaže!“

.=
– Vhodná cvičení: Ve stoji na zemi (bez lyží) s výpadem a zavěšením do holí, nebo zastavení výpadu vpřed kolegou-lyžařem uchopením za předloktí. Prováděno s mírným pokrčením kolen směřujících vpřed před úroveň špiček lyžařských bot (zatížení přední části chodidel).

.<>
[* https://farm5.staticflickr.com/4257/35300258545_ee8d65d628.jpg *]
*Pozor na přetáčení pánve při skluzu na jedné lyži*

Bruslení „dva – jedna“
======

.=
– „U „pádlování“ (u nás známého jako „pajdák“ neboli „dva-jedna“, pro odborníky oboustranné bruslení dvoudobé, pozn. autora) je důležité, že místo vertikálního tlaku na lyži, který je nutný u předchozích technik, uplatňujeme „horizontální tlak“. To znamená, že pánev při přenosu váhy z lyže na lyži zůstává ve stejné výšce nad sněhem a místo směrem do sněhu tlačíme přes hrany lyží do stran.“

.=
– Následuje nácvik přenosu hmotnosti na místě a bez lyží, trup je v náklonu vpřed současně s nastavením pánve a trupu, (a pohledu očí!) opět do směru jízdy lyže. Trenér Svartdal zdůrazňuje podmínku nezastavovat pohyb.

.=
– Další praktická cvičení již probíhají ve stoupání, nejdříve bez holí, pak s holemi.

.=
– Vhodná cvičení: nejprve nácvik na místě bez lyží a holí; jízda bez holí se střídavou prací paží (vždy do směru bruslení stejně jako u předchozích technik); jízda s rukama v bok, jízda bez holí s napodobivou prací paží; komplexní technika s holemi.

.<>
[* https://farm5.staticflickr.com/4237/34456519954_ac2202062b.jpg *]
*Odpich z holí končí krátce za tělem a je velice intenzívní*

——————-

KLASICKÁ TECHNIKA
******

.=
„Hole pro klasiku by měly být o 30 cm kratší než výška postavy. Výrazně delší hole nepoužívají ani soupažoví specialisté na dálkové běhy. Ti používají hůlky maximálně o jeden centimetr (!) delší než v běžné klasice. Problémem u delších holí je totiž nedostatečné uvolnění ramenního svalstva a s tím spojený rychlejší nástup únavy.“

Soupaž, soupaž s odrazem z lyže
=====

.=
– „Předpoklady pro nácvik či trénink soupaže jsou: a) plné využití hmotnosti těla a b) zahájení pohybu v centru těla (břišního svalstva, pozn. autora) a ne, jak se běžně mylně předpokládá, v ramenou!“

.=
– „Soupaž s odrazem z lyže (tzv. soupažný běh jednodobý, pozn. autora) je podle mého v současnosti nedostatečně používaný způsob soupaže. Závodníci často přecházejí ze soupaže přímo do běhu střídavého a soupaž s odrazem jako důležitou přechodnou fázi vynechávají.“

– „Nejdůležitější v této technice je odraz!“

.=
– Z úst kouče slyšíme, že: „Chceme-li se odrazit, musíme nejprve přenést váhu úplně na lyži a zcela ji zatížit. Nejdůležitější je úvodní okamžik zahájení tlaku na lyži. Musí to být velice dynamické zatlačení do lyže (opět přichází ke slovu „vertikální odraz“, pozn. autora). Využíváme k tomu gravitaci, ta je zadarmo!“

.=
– „Stejně důležité jako vertikální odraz hned při zahájení celé odrazové fáze je i rytmus opakování. Ten je u soupaže s odrazem stejně významný jako u bruslení. Tvrdím, že klasika a bruslení mají více společného než rozdílného.“

.<>
[* https://farm5.staticflickr.com/4240/34490492673_4c1378d83e.jpg *]
*Při správném postavení pro soupaž jsou kolena pokrčena a vpředu*

Střídavý běh
=====

.=
– „U střídavého běhu je opět nejdůležitější jednak úplný přenos váhy z lyže na lyži a jednak úplné zatížení lyže. Když se vám to povede, získáte tak oboje, nesmekne vám lyže a současně vyvinete maximální tlak, důležitý pro silný odraz ihned v počátku odrazové fáze.“

.=
– „Vhodné pro nácvik střídavého běhu je cvičení bez holí. Nutí k větší dynamice odrazu již v jeho počáteční fázi.“

.=
– „Máte zde jednoho skvělého českého lyžaře, který dokonale využívá techniku dynamického zatížení lyže a následně dlouhého skluzu“ (Lukáš Bauer, pozn. autora).

.=
– „Je jednodušší vysvětlovat tuto techniku někomu na lyžích než na kolečkových lyžích, kde je odraz jednodušší. V případě nácviku na kolečkových lyžích je nutné provádět vše stejně, tedy včetně úplného přenosu váhy, plného zatížení jedné lyže, vertikálního odrazu i rychlosti odrazu.“

.=
– V závěru, před tím, než promočení borci vezmou naposled do rukou hole, trenér Svartdal upozorňuje na detaily jako je omezení předklánění trupu při snižování pro odraz: „Měli byte držet trup v klidu v jedné poloze, minimalizovat předklánění a napřimování.“

.=
– „Dále, při odrazu z lyže a odpichu hole nerotujeme pánví ani trupem. Pokud ano, dochází tak ke ztrátě energie v oblasti těla, která tak chybí při vlastním odrazu i následné jízdě.“

.<>
[* https://farm5.staticflickr.com/4234/35170621061_1a7c04acd9.jpg *]
*Nácvik výpadu pro správné zapíchnutí holí při soupaži*

Dle Auduma je nejdůležitější:
——-

.=
a) Výrazné zapojení břišního svalstva. „Pokud má závodník problém s kontrolou jeho zapojování, doporučuji provádět nejdříve nácvik do mírného stoupání.“

.=
b) Rychlost jízdy závisí na intenzitě zapíchnutí holí, rychlosti odpichu (krátký a rychlý odpich s pažemi krátce vzadu za boky) a na rychlosti návratu holí zpět.

Klíčové body dle kouče Svartdala jsou:
——-
– Kolena vpřed (pokrčená, na úrovni špiček bot, pozn. autora).
– Boky vpřed (viz již zmiňovaný nácvik výpadu vpřed, pozn. autora).

.=
– Lokty směřují vpřed, ne do strany! Jsou-li do strany, hrozí zvedání ramen. Je to sice výhodné pro okamžité zrychlení, ale neekonomické na dlouhé vzdálenosti. Máme problémy s výukou techniky u mládeže, která slepě kopíruje tuto chybu podle Northuga. Usain Bolt je nejrychlejší i přesto, že dělá menší počet kroků než všichni jeho soupeři.

.=
– Hole se zapichují daleko vpředu, při jízdě na rovině v případě jízdy na kolečkových lyžích zhruba do vzdálenosti několika centimetrů před přední kolečko (na lyžích podobně), při jízdě do kopce se bod zapíchnutí holí přibližuje směrem k vázání.

Závěrem
====

.=
Už slyším pár léty okoralých trenérských cyniků, že tu nezaznělo nic nového pod sluncem, to nebo ono už jsme dělali před x lety také. Bohužel i tady platí, že když dva dělají totéž, tak to nikdy není totéž. Kdyby to bylo děláno už před lety, pak naši nejlepší borci v současnosti lyžují technicky stejně jako například již zmínění Norové (nebo Švédové, Rusové atd). A to bohužel není pravda. Ale cílem tohoto článku není rozebírat úroveň techniky českých závodníků, to snad jindy a na jiném místě. Rád bych jen pod dojmem tohoto semináře zdůraznil, že správná (a nejen) lyžařská technika spočívá v učení se detailům, často únavném opakování, soustavném sledování a studování novinek atd. Chce to prostředky, techniku (ano, video je opravdu dobrá věc!), vzdělávání, ale i osobní nadšení a neutuchající elán.

——————-

*Tento článek vyšel v časopise NORDIC 32.*