Proč je ale soupaž tak výhodná, že se k ní upíná stále více běžců na lyžích? Dálkové běhy se pohybují svou délkou od 30 km až po slavný Vasův běh na 90 km (samozřejmě existují i daleko delší ultramaratonské běhy na lyžích), někdy dokonce se startem a cílem v jiném místě. Navíc málokterý závod je rovinatý, často musíte na trati nastoupat několik stovek výškových metrů. Během závodu se proto setkáte s různými typy sněhu, přičemž někdy dokonce může být namixovaný technický sníh s přírodním. Dalším faktorem je čas. Laufy se startují mezi 8.-10. hodinou a do cíle se dojíždí kolem poledne či v odpoledních hodinách. Rozdíl teplot po promrzlém ránu a slunečném odpoledni může být i 10 °C či více. Myslet si, že namažete optimální stoupací vosk, který vám bude fungovat na celé trati, je utopií. Lyžaři se někdy uchylují k soupaži i proto, že si ráno chtějí přispat, nebo nesnáší stresy spojené s ranním testováním a přimazáváním stoupacích vosků. Hodně faktorů hraje do karet soupaži, jenže udělat ze dne na den rozhodnutí a objet 50 km závod „pouze rukama“ není zdaleka jednoduché.

**Jak začít?**

Pokud koketujete s myšlenkou, že chcete zkusit jet v nejbližší době nějaký závod soupaží, dobře to promyslete. Ideální je si pro první test vybrat závod s co nejlehčím profilem a v co nejkratší délce. Nabízí se například půlmaratony od 20 do 30 km. Jestli si chcete hned na první pokus střihnout delší a profilově náročnější závod, zaměřte se na přípravu několik měsíců dopředu, v nejlepším případě už v létě na kolečkových lyžích. Když tak neuděláte, snadno se může stát, že vám během závodu horní polovina těla vypoví službu a do cíle se dostanete s velkou časovou ztrátou a v křečích, nebo se tam nedostanete vůbec. Navíc lyžaři, kteří se nevěnují v tréninku síle a soupaži, často porušují pravidla a na trati si přibruslují, protože prostě nemohou a někdy bohužel nechtějí dodržet styl.

Začněte tedy včas a zařaďte do tréninku více posilování a v nejlepším případě také soupaž na kolečkových lyžích. Když váš vysněný závod objedete například za čtyři hodiny, zkuste si někdy podobně dlouhou, nebo delší zátěž i v tréninku. Pokud to vydržíte, stoupne vám sebevědomí a budete si více věřit i do samotného závodu.

[* https://live.staticflickr.com/65535/53122738989_ed65f46b16.jpg *]

(RedBull Content Pool/Magnus Östh)

**Soupaž je hračka?**

Ač se může zdát, že soupaž je technicky nejjednodušší ze všech stylů běhu na lyžích, je to omyl. Sice neřešíte načasování odrazu lyže z podložky podobně jako u klasiky nebo bruslení, ale zase musíte být vybaveni výbornou rovnováhou při přenosu těžiště těla nad lyže, při kterém by měly pracovat všechny svalové partie. Proto jsou nejlepší závodníci schopni dosáhnout při závodě maximální srdeční frekvence, podobně jako u ostatních stylů běhu na lyžích či běhu na suchu.

Na první pohled se zdá, že pracují jen horní končetiny, ale musíte mít komplexně naposilovanou horní část těla, a to zejména břicho, ramena a záda. Svaly horních končetin by ve finále měly hrát nejmenší roli, neobsahují totiž takové množství svalů jako svaly trupu (břišní svaly či zádové), a snadno se proto unaví. Často se také může stát, že vás druhý den budou bolet stehna. Prakticky celý závod při každém odpichu lehce přidřepujete, takže není čemu se divit.

Technika soupaže je důležitá stejně jako u ostatních stylů běhu na lyžích, a proto je vhodné si nechat poradit a aspoň jednorázově zaplatit výuku v některé z lyžařských škol. Případně se občas nechat natočit na video od manželky a zkusit si vizuálně analyzovat a porovnat soupaž elitních závodníků například v televizi nebo na internetu se svým pohybovým provedením.

**Jak ji trénovat?**

Možná budete mít pocit, že když se chcete zaměřit na soupaž, nesmíte v tréninku jezdit nic jiného. Držte se však stále pestrého tréninku, kam patří v létě běh, kolečkové lyže, posilování, kolektivní hry, kolo, horolezení, kajak a další. V zimě samozřejmě lyže – bruslení, klasika a soupaž. Když se striktně věnujete jen soupaži, ve většině případů se nejste schopni dostat na svou maximální tepovou frekvenci a časem se doslova ubijete k monotónnímu tempu. Zejména s přibývajícím věkem je potřeba si udržet univerzálnost, rozsah a dynamiku pohybu. Navíc soupaž jako jednostranný pohyb může vést ke zdravotním problémům, jakými jsou například bolesti zad, nebo zápěstí a loktů. Hlavně vazy upínající se na lokty jsou velmi namáhany na kolečkových lyžích, kde se nevyhnete tvrdým nárazům do asfaltu. Takže soupaž přidat, ale opatrně. Abyste měli konkrétní představu, tak ze 100 % vašeho absolvovaného tréninku, byste se měli věnovat zhruba z 30 % soupaži.
Abyste si udrželi správnou techniku během závodu, musíte na to být silově připraveni. Vhodné je kombinovat posilovnu a cviky s vlastním tělem. A nezapomínat na neoblíbené posilování břišních svalů, kterým je vhodné se věnovat velmi často, klidně i 2-3x týdně aspoň na 10 minut.

**Materiál**

Určitě si nemusíte pořizovat nové speciální lyže na soupaž, ale kvalitní lyže, ať už klasické nebo bruslařské jsou obrovskou výhodou. Jestli vlastníte pouze jedny, nebo uvažujete o jejich koupi, zvolte pro laufařské závody univerzální skluznici s univerzální strukturou, které jsou nejvhodnější pro sněhové podmínky ve střední Evropě.
Nikdy soupažové lyže nerozbrušujte, nebo jestli máte nějaké s rozbroušenou stoupací komorou, tak je na závody, které budete chtít objet soupaží, nepoužívejte. Může se zdát, že když rozbroušenou zónu dobře zaparafinujete a vosk strhnete, že je to v pohodě. Ale při každém pohybu a přenosu těžiště nad lyži vás bude rozbroušená část přibržďovat v místě dotyku stoupací komory a sněhové podložky a v závodě tím můžete ztratit cenné minuty.

Pro soupažáky-začátečníky bych spíš doporučila boty na bruslení, které mají zpevněný kotník a snadněji na nich udržíte rovnováhu. Rozhodně nejsou na škodu zateplenější modely bot než závodní karbonové, ve kterých vám snadno při soupaži zmrznou nohy. Při nižších teplotách se dají využít návleky přes boty, nebo hřejivé polštářky, které vložíte do boty a několik hodin vás mohou hřát.

Hůlky se vyplatí mít lehčí, ale v hromadných startech hrozí kolize a zlomení holí, takže je dobré zvolit kompromis mezi cenou a výkonem. Pokud se nevyvarujete zlomení hole, existuje u nás pár opraven, které jsou schopné spravit jak 100% karbonové hole, tak i kompozitní s nižším obsahem karbonu za velice přijatelnou cenu. Délka holí je ve Ski Classics dána 83% výšky lyžaře včetně podrážky bot, ale na jiných závodech toto pravidlo neplatí, takže tam si můžete délku uzpůsobit podle potřeby. Na rovinatějších závodech se vyplatí mít delší hole, na kopcovitějších kratší.

[* https://live.staticflickr.com/65535/53122555926_704ca6f53e.jpg *]

(RedBull Content Pool/Magnus Östh)

**Fair-play**

Když se rozhodnete pro soupaž, je vaší povinností dodržovat pravidla a dbát, abyste v prudkých pasážích, kde se jde stromečkem, nepřibruslovali. Udržte nervy na uzdě, do kopce budete většinou soupaží ztrácet na ostatní klasiky, ale na rovinách či sjezdech budete mít obrovskou výhodu. Doporučuji každému, aby si v tréninku stromeček vyzkoušel v závodním tempu a pořádně natrénoval zaseknutí boční hrany lyže do sněhu. Jde to dobře i na skejtových lyžích, pokud nejedete na ledu. Důležité je chtít dodržovat pravidla a zkusit si to v tréninku, abyste nebyli při závodě zaskočení.

**Na závěr**

Někdy je velmi obtížné před závodem vyhodnotit, jestli mazat či ne. Zvažte všechny okolnosti: sněhové podmínky a počasí, s tím související případné promazání, profil a délku trati, absolvovanou tréninkovou přípravu a svou momentální kondici, lyžařský materiál a potom se rozhodněte. Je to jen na vás. Můžete to i risknout a být mile překvapeni, že jste to zvládli, nebo naopak získat zkušenost, že příště je vhodné za této situace radši vytáhnout stoupací vosky či no-wax (nemazací) běžky.

Zdroj: Nordic magazín