.=
Přitom jde o lyže, na kterých je radost stát, jet i kráčet v jakémkoli sněhu, kde není vzorně vypreparovaná stopa – zejména v prostém hlubočáku. Stát v hlubokém na BC lyžích anebo na elitních závodních – to je nebetyčný rozdíl. Ve prospěch prvně jmenovaných, samozřejmě.

.=
BC běžky bývají významně těžší než úzké závodní/sportovní; jednak protože jsou širší (obvykle 5, 6 i více cm), často mívají ocelové hrany a též ocelovou výztuhu jádra. V prostředí jejich hlavního využití (jakýkoli neupravený sníh) je však jejich vyšší váha výhodou – lyže poskytuje pocit velmi dobré stability. Na rychlost a lehkost skluzu se u toho typu nehraje – na těchto lyžích se nejčastěji kráčí. S kopce díky své větší robusnosti BC lyže překvapivě dobře jede, žehlí různé nerovnosti, i při sjezdu hezky směrově poslouchá. Na širokou BC lyži patří široká BC bota, běžná lehká sportovní v těžším terénu lyži neuřídí.

[* https://farm2.staticflickr.com/1900/43520735644_e8bd179098_z.jpg *]

(Foto: Maloja)

.=
Cenově se tyto lyže pohybují ve velmi širokém spektru; od 3 až někam k 7 tisicům Kč bez vázání. Skluznice se vyrábějí jak holé, tak šupinové (s protiskluzem), což se k zaměření těchto lyží hodí (podle mého názoru) o mnoho víc.

.=
Tím se dostáváme k oněm šupinám. Jde o lyže, jež mají ve středu skluznice vyfrézovanou strukturu hladkou ve směru jízdy a s výstupky proti směru, které se při odrazu zaříznou do sněhu a lyže vás podrží, odrazíte se z ní, aniž byste se museli zabývat volbou a mazáním stoupacích vosků.

.=
Šupinové lyže se stávají mezi běžkařskými turisty čím dál populárnější – komu by neimponovalo nasadit hned lyže a vyrazit, bez nutnosti zabývat se čím a jak namažu. Samozřejmě, šupinové běžky vám obvykle neposkytnou to nejlepší možné lyžování, ale nabízí velmi přijatelný kompromis při většině sněhových a povětrnostních podmínek. Tím, že jejich skluznice není dokonale hladká, šupinové lyže nikdy nepojedou tak rychle jako správně namazané mazací; díky šupinám jsou lyže při jízdě charakteristicky hlučné, takzvaně vrčí.

[* https://farm2.staticflickr.com/1852/44189453192_a3298f6a43.jpg *]

.=
Jsou specifické sněhové podmínky, do nichž nejsou šupinové lyže vhodné. Na ledu, tvrdém firnu, anebo naopak v extrémně měkké prašanové stopě se nemají šupiny do čeho zaříznout, co by je podrželo. Z lyží se neodrazíte, budou vám smekat. Naopak v proměnlivých teplotách kolem nuly, kdy bývá mnohdy nedosažitelnou utopií nalézt vhodný stoupací vosk na hladké lyže, bývají šupinové lyže králem. Díky tomu se též dostaly i do vrcholového soutěžního lyžování – právě v nevyzpytatelných a měnících se podmínkám okolo bodu mrazu jej v posledních několika letech závodníci často s úspěchem používají. V kolekcích posledních let se tak setkáváme i s nejvyššími závodními modely lyží s vyfrézovaným středem skluznice, což bychom ještě před pár roky považovali za totální absurditu.

.=
Na šupiny pochopitelně nikdy nesmí přijít stoupací vosk. Šupinové lyže se tak jako každé jiné běžky musí parafínovat na svých hladkých částech skluznice, a vyfrézovanou strukturu stačí 1 až 2x do roka přejet měkkým parafínem, a ještě za tepla jej setřít hadrem, a posléze vykartáčovat (po směru jízdy).

.=
Obecně každý, kdo má alespoň nějaké sportovní ambice, a touží se naučit a po léta pilovat ladný dlouhý běžecký skluz, by měl volit (uvažuje-li o jediném páru) hladké, mazací lyže. Pokud však jsou vaším cílem klidné toulky přírodou anebo nenáročné vycházky na lyžích, třeba s dětmi, v takovém případě jsou pro vás šupináče darem z Nebes seslaným.

Více o back-country lyžích se dočtete zde:

https://bezky.net/clanek/1329-back-country-lyze-aneb-ven-ze-stop

O dalších typech lyží, které se nemusí mazat stoupacími vosky:

https://bezky.net/clanek/1336-no-wax-lyze-se-supinami-a-skin-lyze