——————-

Letošní absolutní nedostatek sněhu v Evropě a zařazení tohoto běhu do série Worldloppet vedly k zintenzivnění úvah o startu. Definitivní rozhodnutí padlo až po Vánocích, kdy jsem lyžoval na posledních zbytcích zmrzlého sněhu na Horních Mísečkách od černé sjezdovky směrem do Labského dolu. Na tomto kousku svážnice zbyl naštěstí alespoň nějaký sníh, na rozdíl od silnice na Zlaté návrší. Zde jsem potkal Matěje Kubinu, který říkal, že do Číny závodit jede, stejně jako dalších 17 Čechů. A tak jsem se přidal.

.<>
[* https://farm2.staticflickr.com/1758/42564159162_763345d520_b.jpg *]

Místo konání
=====
Závod se koná v přírodním parku Jingyue na předměstí Changchunu, což je na čínské poměry menší město s pouhými asi 8 milióny obyvatel. Changchun je nehezká aglomerace, v podstatě je to pravoúhlý shluk paneláků. Představu o architektuře města zřejmě nejlépe přiblíží fakt, že bylo postaveno na zelené louce počátkem padesátých let.
Na rozdíl od Changchunu má park Jingyue příjemnou atmosféru. V lesích okolo jezera stejného názvu se nachází Vasův most i muzeum a několik lanovek s modrými sjezdovkami. Na ledě jezera je možné si vyzkoušet školu smyku i jízdu na saních tažených koňmi. Nejzajímavější v celém parku jsou ovšem jednoznačně úžasné ledové sochy a skulptury vysekané v prostoru startu závodu. V závodním areálu můžete zhlédnout krásně umělecky zpracované slony i opice v nadživotní velikosti, také různé čínské draky i pravoslavné kostely.

.<>
[* https://farm2.staticflickr.com/1733/41896786504_8457907d25_b.jpg *]

Trať, průběh závodu
=====
Trať byla naprosto perfektně připravena. Jely se dva okruhy po 25 km, převážně na technickém sněhu. Celou trasu byly vyříznuty dvě stopy, samozřejmě kromě sjezdů. Profil byl prvních cca 15 km příjemně kopcovitý, lesem se stoupalo od dolní k horní stanici lanovky, ale převýšení nebylo velké. Pak následovala část proti větru mezi rákosy a podél jezera, následovala otočka, odkud se pak s vichrem v zádech v podstatě letělo po ledě zpět do cíle. Celkové převýšení na obou okruzích bylo 678 m.
Z více než dvaceti zemí startovalo celkem přes 500 závodníků, z nichž přibližně polovina jela hlavní závod na 50 km. Teplé oblečení a oblepení tváří mnoha startujících potvrzovalo mé obavy z velké zimy (v noci bylo více -20 °C a v době startu -15 °C), ale s Matějem Kubinou jsme se shodli, že pocitově nebyla zima překvapivě nijak strašná.
Zajímavě byl pojat start, kdy společně startovaly všechny kategorie i vzdálenosti, takže masa závodníku vypadala efektně. Jen se pak ihned po startu podle techniky jízdy, v některých případech podle pádů, jasně poznalo, kdo se vydává na jakou distanci.
V Changchunu jsou celou zimu teploty hluboko pod bodem mrazu, takže tak příjemnou konzistenci umělého sněhu jsem nikde jinde nezažil.
Občerstvení odpovídalo názvu závodu, protože stejně jako ve Švédsku i Japonsku nabízeli pořadatelé tradiční borůvkovou polévku.

.<>
[* https://farm2.staticflickr.com/1753/42564168252_163bc54684_b.jpg *]

Organizace
=====
Po organizační stránce vše zajišťují členové organizačního týmu švédského Vasova běhu. V podstatě se jedná o jejich exotickou evidentně ziskovou akci. Číňané jsou velmi zkušení organizátoři, čemuž odpovídá i perfektní průběh celé akce.
Závodníci se zakoupeným balíčkem služeb (cena: 690 až 1 260 euro – dle počtu dnů a ubytování na jedno-/dvoulůžkovém pokoji) měli výborný servis včetně transferů, stravování a ubytování v luxusním pětihvězdičkovém Sheratonu nově postaveném v blízkosti startu. Tento luxusní hotel obvykle nevyužívají propocení sportovci, ale hvězdy čínského filmu natáčející v blízkých ateliérech.

.<>
[* https://farm2.staticflickr.com/1742/42564164822_e63b9bdcfa_b.jpg *]

Zajímavosti
=====
[* https://farm2.staticflickr.com/1726/40807012740_0d4ba435de.jpg >]Několik Číňanů okolo mne jelo po startu skvělý soupaž, ale pak v prvním kopci při přechodu do stromečku padali jako hrušky. Potěšující bylo, že v mém okolí si nikdo nepřibrusloval, což je aktuálně již bohužel v rámci Visma Ski Classic v podstatě standardem. Tato série by dle mého názoru místo oblíbeného přívlastku „double pool“ měla spíš nést název „a little bit skating“, neb na letošní La Diagonele druhý v celkovém pořadí bezostyšně bruslil několik posledních kilometrů před cílem.
Naše lyže a tašky přiletěly o den později, tj. až odpoledne před závodem. To mělo za důsledek, že jsme teprve večer před závodem hledali pěšky místo startu. Díky našemu večernímu lyžování jsme poblíž Vasova muzea viděli skupinku Číňanů, jak intenzivně stříká ze sněhového děla sníh do lesa. Mylně jsme se domnívali, že se tam nachází trať. Až ráno jsme pochopili smysl jejich činnosti: místní politici vystoupili ze svých luxusních černých limuzín u Vasova muzea a tuto část cesty na start absolvovali pěšky, takže večer předtím jim chystali tu správnou „zimní atmosféru“.
Organizátoři v rámci balíčku služeb závodníkům zajišťovali také transfery z hotelu Sheraton na starty i tréninky. Pro naše dva dny pobytu vycházel balíček příliš draho, proto jsme si rezervovali jiný, luxusní, ale levnější hotel v centru města. Mohli jsme si to dovolit, protože jsme věděli, jak se objednává v Číně taxík. Kdo ze čtenářů v Číně byl, tak určitě ví, že musíte mít místo, kam jedete, napsáno na papírku v čínštině, jinak se s taxikářem v žádném případě nedohodnete.
Do přírodního parku Jingyue byl vjezd taxíkům zakázán. V ranní špičce před startem hotelovému portýrovi trvalo objednání taxíka déle, takže jsme ke vjezdu do parku přijeli dost pozdě s vidinou 3 km běhu na start. Naštěstí byl u vjezdu do parku, kromě asi deseti policistů, organizátor, který uměl několik slov anglicky. Ten nás naložil do auta a vezl na start, ale když viděl protijedoucí policejní anton, obratem nás do něj přeložil. Takže jsme poprvé v životě jeli na start s policejní eskortou, která byla, s ohledem na naši nulovou znalost čínštiny, jako němá.
Jako při všech minulých pobytech v Číně se opět potvrdila zkušenost, že práci, kterou v Evropě zastane jeden člověk, dělá na místě nejméně pět Číňanů. Příkladem byl například salónek na letišti, kde nás u vstupu vítaly tři hostesky a za pultem registrovaly hosty další tři. O nás dva a další asi čtyři hosty se v samotném salónku staralo (tj. příprava a doplňování občerstvení, úklid) dalších nejméně patnáct zaměstnanců.

.<>
[* https://farm2.staticflickr.com/1734/41896766014_e4c21a7daf_b.jpg *]

Doprava na místo, doporučení k cestování
=====
Letenky jsme kupovali na poslední chvíli, letěli jsme s Aeroflotem přes Moskvu do Pekingu (cca 2,5 a 7 hodin letu), odsud pak cca dvouhodinový vnitrostátní let do Changchunu. Z Prahy do Pekingu operují přímé lety Hainan airlines, ale jen třikrát týdně, takže Aeroflot nabízel nejkratší spojení. Nevýhodou je přestup v Moskvě, kde nám nepřeložili lyže, které přišly až druhý den. Na druhou stranu Aeroflot nabízí skvělý servis, na rozdíl například od ČSA, které se aktuálně snížilo na úroveň nejhorších low-cost leteckých společností, neboť si nechá zaplatit i vodu, o jídle nemluvě.

.<>
[* https://farm2.staticflickr.com/1733/42614548361_08eb764d4f_b.jpg *]

Pro přesuny na místě určitě doporučuji taxíky, které jsou levné (cca 8 Kč/km) a bezpečné, ovšem musíte s sebou mít výše zmiňovaný papírek s napsaným cílem cesty. Jízda veřejnými autobusy je bez znalosti čínštiny v podstatě nemožná.
Číňani jsou vyhlášenými kuchaři a jídlo je velmi levné: v obyčejné restauraci vyjde hlavní jídlo přibližně na 50 Kč, luxusní podniky jsou samozřejmě dražší. Nezbytnou podmínkou výběru restaurace je tabule s fotkami jídel, jinak si ze změti čínských znaků těžko budete vybírat své jídlo cíleně. Zajímavé byly obchody s ovocem a zeleninou, které před vchody vystavují například jahody nebo broskve. I přes velkou zimu pečou kaštany i vaří jídla na ulici, která jsou samozřejmě v podstatě ihned po naložení do umělohmotného talířku studená.

Současná Čína rozhodně není chudou zemí, alespoň co se týká měst, tolik pěkných a drahých aut v Čechách nepotkáte. Na vesnici je situace samozřejmě jiná, zvlášť s ohledem na nařízení zakazující stěhování vesničanů do měst bez povolení.
Účast na čínském Vasově běhu vřele doporučuji, neboť trasa závodu i jeho zajištění jsou na velmi vysoké úrovni. Také ostatní služby v Číně nabízejí velmi dobrý poměr cena/výkon. Pokud se pro účast rozhodnete, není nezbytné si kupovat balíček od organizátorů. Nejenže docela ušetříte, ale budete mít možnost poznat širší kulturu místa, jíst v rozličných zajímavých restauracích v centru města apod.

.<>
[* https://farm2.staticflickr.com/1726/42564182142_9a822f4555_b.jpg *]

Výsledky
=====
Vasaloppet China na 50 km klasickou technikou vyhrál Petr Novák (Pioneer Investments Craft team), Daniel Máka (Atlas Craft team) byl třetí a na pódiu byla i druhá v ženách Adéla Boudíková (Atlas Craft team).
Na start v čínském Chanchungu se postavilo celkem 207 běžců mužů i žen, z toho 18 z České republiky.

4. 1. 2016, Changchun, Čína
===
China Vasaloppet, 50 km klasicky
====

**Muži**
1. Petr Novák CZE 2:19:26
2. Emil Persson SWE +58
3. Daniel Máka CZE +1:02
4. Geir Ludvig Aasen Ouren NOR +1:09
5. Emil Johansson SWE +1:22
6. Jakub Pšenička CZE +1:36
9. Jiří Harcuba CZE +5:08

**Ženy**
1. Qinghua Ma CHN 2:34:08
2. Adéla Boudíková CZE +3:36
3. Terese Andersson SWE +4:53
10. Kamila Bořutová CZE +15:49

.<>
[* https://farm2.staticflickr.com/1721/41896793674_4eea2797b9_b.jpg *]

Čínský Vasův běh byl součástí „China Tour de Ski“ zahrnující těchto pět závodů:
———
1. Jilin – Yanji: Sprint
2. Jilin – Changchun: Sprint
3. Vasaloppet China Jilin – Changchun: 50 km klasicky
4. Inner Mongolia – Xiwuqi: 3,8/5, 7km hromadný start
5. Inner Mongolia – Xiwuqi: 1,2 km Sprint

V roce 2016 z celkem 53 klasifikovaných žen vyhrála Lisa Svensson, Adéla Boudíková v konečném pořadí obsadila 11. místo. V mužské kategorii z celkem 66 účastníků zvítězil Emil Johansson následovaný na druhém místě naším Danielem Mákou, deváté místo obsadil Petr Novák.

[* https://farm2.staticflickr.com/1723/42614550011_41412d4220_m.jpg >]Rozhovor s Adélou Boudíkovou
========
Adéla obsadila skvělé druhé místo v ženské kategorii čínského Vasova běhu, aktuálně (počátek února) je nejlepší Češkou na průběžném žebříčku seriálu dálkových běhu Visma Ski Classics.

Co tě vedlo k rychlému rozhodnutí startovat na čínském Vasově běhu?
—–
Byli jsme před Vánoci na soustředění na Tauplitz Alm a doma nebyl žádný sníh. S Jizerskou 50 to vypadalo zle a v té době jsme si byli jistí, že se určitě konat nebude. Dostali jsme s Petrem Novákem od pořadatelů čínského Vasova běhu pozvání s tím, že si zaplatíme pouze letenku, takže jsme neváhali.

Jak se ti líbila trať hlavního závodu na 50 km?
—–
Trať byla krásná. Sice to byl opět převážně umělý sníh, ale moc se mi líbil profil tratě, který rozhodně nebyl jednoduchý. Úžasné byly sochy ze sněhu ve skutečné velikosti, které byly v prostoru startu a cíle.

Jak se ti závodilo, jela jsi společně s vítěznou Qinghua Ma?
—–
Jelo se mi dobře, spolupracovaly jsme se Švédkou Therese Andersson a v prvním 25km kole jsme nejely tak vysoké tempo. Ve druhém kole, asi 10 km před cílem, nás dojela Qinghua Ma a ujela takovým rozdílem třídy, že mi do cíle za tu chvíli nadělila přes 3 minuty, přitom jsem to rozhodně nevypouštěla a byla jsem přesvědčená, že jí někde na rovinách na jezeře dojde. Bylo pro mě trochu překvapující, že nás nedojela už v prvním kole, když jela tak dobře, to byla trochu záhada. Kdyby tam vběhla někde z lesa, tak by to nikdo nepoznal, bylo tam relativně málo startujících a rozestupy obrovské. Protože jsme jeli dvě kola a projížděli stadionem, tak jsem pátrala i po průjezdových časech, kde bych zjistila, zda Číňanka opravdu projížděla, ale měřila to čínská časomíra a časy neexistovaly, což mě také překvapilo.

Startovala jsi na některém z dalších závodů Tour de China?
—–
Startovala jsem ještě den před hlavním závodě ve sprintu bruslením.

Můžeš se krátce vyjádřit k organizačnímu zajištění závodů i zázemí?
—–
Organizaci závodu zajišťoval švédský tým za čínské finanční podpory. Musím říct, že vše bylo do posledního puntíku úžasně zařízené a všichni k nám byli strašně milí. Nic nebyl problém zařídit. Připadali jsme si jako nějací králové.

Viděla jsi nějakou zásadní odlišnost nebo zajímavost v porovnání s jinými závody Worldloppetu?
—–
Co se týče pozitiv, tak mě zaujaly právě sněhové sochy, to se nikde jinde nevidí. Z negativ to byl obrovský smog na závodních tratích v národním parku, který byl některé dny opravdu hrozný. Jinak mě také zaujalo, že Číňané většinou vůbec běžky neznají. Davy lidí chodily po upravených tratích pro běžkaře a bylo jim úplně jedno, že tam je vyříznutá stopa. Prostě v ní chodili a netrklo je, že to asi k něčemu bude, když to tam je vyříznuté. Takže naše testování lyží před závodem bylo hodně divoké. Jeden vyháněl lidi a druhý testoval. Já zajišťovala to první a musím říct, že mě teda v té chvíli hodně místní vytáčeli.

Jak jsi snášela jet lag?
—–
Nikdy předtím jsem neměla s časovým posunem zkušenost. Cestou tam mi to nedělalo takový problém. Petr měl s sebou melatonin, spací hormon, takže jsem si asi dvakrát tabletku dala. Ale cestou zpět to bylo horší, srovnávala jsem se s tím pak asi týden.

Vím, že jsi po návratu z Číny onemocněla, čemu nemoc přičítáš? Pokud cestě, čeho jsi se, dle tvého názoru, měla vyvarovat?
—–
Právě většina startujících, co znám, tak po tomto závodě onemocněla. Určitě to přičítám časovému posunu, špatnému spánku v letadle a dlouhému cestování. Let trval 28 hodin, celkem s cestami na letiště to mohlo být v průměru tak 35 hodin. Ke všemu tamní smog, velmi suchý vzduch a klimatizace měly na průdušky velmi špatný vliv. Ale jsem ráda za tu zkušenost, protože do Číny už se asi jen tak nepodívám.

*Tento článek vyšel v časopise NORDIC 38.*