.=
Do úvodu podtrhuji, že mám na věc pohled bohapustého amatéra, který začal s běžkami až na stará kolena, s limitovanými časovými, technickými i tréninkovými možnostmi. Zároveň musím připustit, že mne čím dál více limitují zdravotní komplikace, které jsou úměrné mému výrobnímu číslu a kreativitě některých vyděšených lékařů, kteří nepřipouštějí, že by v nezdravém těle mohl být zdravý duch.
Začnu poděkováním přátelům, kteří se mnou absolvovali Nordenskioldsloppet a s nimiž jsme se navzájem podporovali od tréninkové přípravy až po zpáteční cestu do Prahy.

A. Příprava na závod
——————–

**1. Příprava sportovní**
– Připouštím, že mne celý rok trochu tlačilo pomyšlení na nedokončený loňský závod.
– Trochu víc, než vloni jsem projížděl kolce – hlavně bruslení na Skike, ale také klasiku na Swenorech
– Když to šlo, tak jsem hodně plaval – hlavně dálky na otevřené vodě – řádově v hodinách (bazény nesnáším)
– Trochu jsem hrál nohec. M.j. asi 8 celodenních turnajů. Některé jsme i vyhráli
– Na podzim trochu na soupažovém trenažeru Ercolině, ale to je strašný „vopruz“, takže jen umírněně

**2. Příprava na lyžích**

– Letošní zima byla velmi štědrá a tak jsem využíval každou volnou chvilku, abych si odskočil někam do stopy. Hlavně Kvilda, Modrava a Schoneben (AT)
– Dokonce se mi letos párkrát podařilo potrénovat i u nás za barákem (20 km) na Kleti
– Dal jsem na doporučení pořadatelů NSOL a snažil jsem se nasbírat při přípravě okolo 1500 km na sněhu, a to se mi i podařilo
– Absolvoval jsem pár dostupných laufů po Evropě: Dolomiťák, Marča, Jizerka, Šumavák, Vasák, 2 x Birkebeiner
– Obzvlášť 2x Norský Birken (v pátek Tour Birken – dříve Fredagsbirken a v sobotu BIrkebeinerrenet) pro mne byl užitečný, když jsem si mohl v půlce března prověřit, jestli jsem schopen dát šnůru tak těžkých závodů. Také jsem si tím hodně pozvedl sebevědomí po loňském nacvičování astmatických kolapsů přímo ve stopě apod.
– Mimochodem páteční Birken je velmi příjemný, protože jsem mohl startovat ze 2. vlny a užít si perfektní stopu hlavně na krásných sjezdech ze Sjusjoenu do Lillehammeru. Wow!

**3. Příprava logistická**

– Sehnal jsem si moc užitečnou masku s respirátorem (www.xcsport.cz)
– Po špatných loňských zkušenostech jsem si sehnal hřejivé chemické polštářky, ale ty nakonec nebyly třeba
– Do 4 balíků na velké občerstvovačky jsem si připravil 4 x kompletní suchý vršek a 1 spodek včetně bot. Nakonec jsem převlékal pouze 1x vršek, ale měl jsem do čeho sáhnout
– Do každého balíku jsem si připravil balíčky s gely a protikřečáky. Nakonec jsem použil pouze 1 dózičku magnezia a 2 x svůj gel na dlouhých mezistaničních úsecích (19 km)
– Na noc „čirý“ štítek a 2 x čelovku (počítal jsem s celou nocí ve stopě)
– Sice jsem si připravil na noční úsek do balíku (159. km) ledvinku s termoskou, ale tu jsem nakonec nepoužil
– Na občerstvovačkách jsem pak mohl brát bidon s teplým jonťákem, který jsem skřípnul pod horní rantl čísla a tak m.j. i trochu hřál, než jsem to vypil.

**4. Příprava zdravotní**

– Na ho…..
– Staré neduhy jsem již nějak podchytil
– Nové neduhy – zákaz běhání a zvlášť běhání do kopce od kardiologa z polikliniky jsem arogantně pominul, protože jako „šťastný chcípák“ si připadám lepší, než „chcípák ležící spící“
– Po krkolomně narostlém PSA a po loňské nepříjemné biopsii jsem se dohodnul, že se do mne budou dívat až po sezóně (neslíbil jsem po které)
– Jinak jsem už 3 dny předem do sebe cpal magnézko

[* https://live.staticflickr.com/7846/46658515885_b1df4bfef1.jpg *]

B. Nordenskiöldsloppet
———————-

**1. O závodě**

– Poctivých 220 km. Kvůli vichru z hor večer před startem změnili trať a místo po vyfoukaných jezerech to nahnali mezi Granuddenem a Tjamotisem do kopců
– Asi 1.850 nastoupeného převýšení (po 23hodinách mi chcípla v Garminech baterie)
– 439 účastníků, dojelo 335, poslední dojel v čase 28:24hod

**2. Průběh závodu**

– Na startu modrá obloha a vichr
– Před i během závodu jsem si nechal mazat od SkiGo.
– Postupně jsem si uvědomil, že sníh vůbec nemusí padat shora, aby to naštvalo moje astma, ale blizard s vichřicí přímo proti směru jízdy, který zvedá všechno, co není přimrzlé, že také není žádný „odvaz“.
– Asi na 39. km jsem měl možnost si připomenout, že polární počasí je nevyzpytatelné, protože se přihnala sněhová smršť a moje plíce i já jsme šli do kolen. Naštěstí to bylo jen pár desítek minut, ale drželo mne to pak ještě několik hodin.
– Jinak většinu zpáteční cesty jsem jel v masce s respirátorem, a tak se to dalo přežít.
– Pozitivně jsem hodnotil sníženou kompetenci starého Murphyho, protože jsem za otočkou očekával i otočení větru, ale směr zůstal, a i když se vítr dost uklidnil, tak to pěkně foukalo do zad.
– Na otočce ve Njave (102.km) jsem potkal Marka, který už byl pozitivně vyrovnaný s tím, že odstoupí, neboť již má splněno víc než svůj dosavadní rekord – Vasák. Zkoušel jsem ho řečmama přemotivovat, ale vůbec jsem se nechytal. Proto jsem přešel na tvrdý byznys – slíbil jsem, že moje uschovaná cílová pixla plzničky bude jeho, pokud dojede. Kluci z jižní Moravy takovým věcem umějí rozumět (kdoví jestli jsem tím nesnížil motivaci sám sobě).
– Jinak to pak šlo.
– Na sjezdech z kopců před Tjamotis to bylo na zmrzlých plotnách docela o hubu. Vždy jsem se snažil vést alespoň jednu nohu v ledové rýze po bývalé stopě (při čelovce) a nějak zázrakem jsem to většinou ustál. Jednou jsem se tam pěkně vyflákal, když jsem vedl lyže v rýhách, které se postupně vzdalovaly. Na rozdíl od slušných holek jsem neudržel nohy u sebe a havaroval. Žádná krev ani křeč, ale také ani žádná radost.
– Hlídal jsem si stravování na občerstvovačkách: banány, pomeranče, občas sendvič, teplý slaný bujón, teplý jonťák a dokonce jsem klesl ke konzumaci teplého RedBulla. Nejlepší však byla osvědčená teplá borůvková polévka.
– Na Randijauru (159.km) jsem chvíli odpočíval ve vytopeném kontejneru, ale hned dál, abych nevytuhnul.
– Nejhorší to bylo s hlavou. Dalo mi dost práce např. na 130. km (už za soumraku), abych se necítil jako ještě před startem Vasáku (90 km). Prostě abych vytěsnil slovíčko „ještě“ a používal pouze „již“. Uznávám, že vítězný pocit u cedule „50 km to finish“ mi vydržel jen do té doby, než jsem si vzpomněl na Jizerku.
– Na Palnibecken (cca 187.km) jsem opět potkal Marka, který mne zřejmě překročil, když jsem vorážel na Randijauru. Úplně jsem poskočil radostí.
– Na Purkijauru jsem dal ranní kafíčko a gulášek s rýží. Hodné a ochotné servisženky. Vše mi přinesly pod nos poté, co mi hodily přes ramena deku a odvedly do klubovny. Všechny tyto odpočinky jsou však zabiják, protože jsem vyšel ven a chytla mne taková zimnice, že jsem nemohl ani dýchat. Vrátil jsem se dovnitř a servisženky mi pomáhaly najít teplý radiátor, ale neúspěšně. Protože jsem věděl, co to se mnou udělalo vloni, tak jsem se to rozhodl zlomit a s obrovskou vervou jsem opět vyrazil na trasu. Podařilo se mi během pár krvavých minut překonat teplotní krizi a jelo se dál.
– V závěru mi to docela frčelo a konečně jsem předjel pár zoufalců.
– 2 km před cílem (ale vzdušnou čarou 80 m) na ledové plotně před tunelem mi nějaký přemotivovaný chlapík z USA břinknul o hůlku a já jsem hodil pěkná záda. Asi z toho byl nešťastnější než já. Ještě v luftě jsem si stačil položit otázku, jestli se bude počítat, když mne cílem pronesou nohama napřed. Nic se ale nedělo, ani křeč, a tak hurá kolem rybníka do cíle.
– NO JO! Zase nějaký cíl. Ráno 7:21 nového času (24:21hod ve stopě). Čas na dobrou snídani.

[* https://live.staticflickr.com/7905/46850123654_09f593b295.jpg *]

(Foto: Richard Strom)

Závěr:
——-

.=
S příjemným překvapením zjišťuji, že jsem po dojezdu v pohodě. Žádná velká krize, žádné křeče při běhu ani po něm (běžně na ně trpím). Mám z toho velkou radost. Asi to bylo dobrou přípravou.

.=
Byl to naprosto úžasný zážitek. Super. Nádhera. Už tam nikdy nepojedu!

.=
Pokud tam někdo z Vás pojede, tak nevěřte předpovědím počasí, nevěřte odhadům organizátorů a nevěřte ani mně. Je to nevyzpytatelná oblast, je krásná a divoká. Udělá si s Vámi, co chce.

.=
Jediná spolehlivá cesta je dobrá příprava, pokora, odhodlání a dobrá parta lidí se stejně bláznivým cílem.

SKOL Honza

Fotky: https://www.nordenskioldsloppet.se/en/2019/03/loppet-i-bilder/