Poslední víkend v červenci a první víkend v srpnu byl letos v kalendáři světového poháru horských kol vyhrazen pro zemi, kdysi bikům zasvěcenou, pro Kanadu. Kolébka extrémního ježdění po všem, co tlusté pneumatiky horského kola snesou, má co nabídnout i disciplíně, která se nazývá **cross country**. Tedy řečeno našim žargonem je to takový **bikový přespolák**.

Pro nás byl termínem i vzdáleností přijatelný závod v Bromontu, jednom z lokálních lyžařských středisek v okolí Montrealu. U biků, docela ve shodě s lyžováním, je počasí alfou a omegou ovlivňující průběh celé akce. Od rána již cestou z Ottawy vládlo počasí pro letošní léto na východě Ameriky typické: Déšť v nárazech měnící se v noemovskou průtrž se střídal se stydlivě vykukujícím sluncem. Do Bromontu jsme ještě přijeli za sucha, ale psí počasí nám bylo v patách. Jak česká výprava později po závodě prohlašovala, díky loňské zkušenosti z posledních pár let nic jiného ani nečekala.

Ženy se alespoň na rozdíl od první kanadské pohárové štace, která proběhla o týden dříve v budoucím dějišti mistrovství světa v Mont St. Anne, dočkali dopoledního startu za sucha. Děšť přišel „až“ ve druhé polovině jejich téměř dvouhodinového závodu. Od té doby souvislý regulérní vodopád bušil do hory Brome protkané bikovými singletracky až do konce odpoledního závodu mužů. Žádná slast ani pro přihlížející diváky, natož pro bikery závislé na přilnavosti pneumatik a schopnosti samoodbahnění jejich karbonových speciálů.

Z pohledu lyžování, nejúspěšnějším českým zástupcem byla bývalá česká lyžařská naděje **Katka Hanušová-Nash** (pan Černý promine 🙂 ), jak jméno napovídá, dnes již provdaná a žijící v USA. Katka se po nepříliš zdařilém startu probojovala v polovině závodu na devátou pozici, kde i závod dokončila. Česká současná nastupující naděje, **Tereza Huříková**, mimochodem také zběhlá lyžařka, příliš nepotvrzovala své letošní ambice na přední světová umístění a jezdila již s velkým odstupem za těmi nejlepšími. Nakonec dojela na dvaadvacátém místě. Tedy již v době, kdy těch pár trpělivých diváků sledujícich dopolední ženský závod opouštělo trať a běželo se schovat do sucha svých aut. Nutno podotknout, že Tereza ve svém mladém věku již poměrně zkušený profík našla po závodě i přes možné zklamání chvilku poděkovat za fandění.

V chlapech je světová špička podstatně širší než v ženské kategorii. V posledních letech již do ní občas úspěšně nakukují i naši borci. Bohužel jsme si jako čeští fanoušci tentokrát nepřišli na své. Dva naši nejlepší z předchozího závodu SP, **Friedl a Kulhavý**, pro nemoc buď vůbec neodstartovali nebo pro defekt nedokončili. Předzávodní prohlášení naší současné jedničky Kulhavého o cíli umístit se do první desítky vzalo bohužel za své hned po startu. Podle vlastních slov se „zasek“ ve skrumáži pod prvním stoupáním, něco prasklo a závod pro něho skončil.

České barvy tak až do konce závodu hájili statečně **Milan Spěšný**, který se po podobných obtížích jako Kulhavý prokousával polem závodníků až k výslednému šestadvacátému místu a především příjemné překvapení dne **Jan Škarnitzl**. Bikery přezdívaný Škarny jezdil od poloviny závodů pod vrstvou bahna nepoznán a tudíž námi ne tak vehementně povzbuzován jako Milan (za což se mu ještě jenou dodatečně omlouváme) v první dvacítce a nakonec ji i ve výsledkové listině uzavíral. Ostatní tři naši borci, **Hudeček**, **Kamler** a **Ulman**, byli ve čtvrtém okruhu z celkových pěti odvoláni, což je běžným pravidlem pro každého opozdilce dojetého vedoucím závodníkem o jeden okruh.

V českých bikových kruzích se každoročně polemizuje o technické extrémnosti amerických cross country tratích. I jako biker-amatér mohu potvrdit, že zvláště v Kanadě se s tím příliš nemažou. Zde v Bromontu bylo obtížné zvládnout některé **lesní rozbahněné a skalnaté klouzající pasáže** pouhou chůzí. Nikdo se však nevzdal bez boje. Spíše na vysvětlenou než na omluvu je nutné říci, že naši borci především druhého sledu nestartují z finančních důvodů pravidelně ve všech svěťácích a tudíž jim chybí nejen cenné zkušenosti, ale i body pro lepší startovní pozice. A ten, kdo objel nějaký i sebemenší bikový závod ví, jak se dovede závodní had po prvních stech metrech natáhnout a cyklisté startující ze zadních pozic nemají na úzkých cestičkách pražádnou šanci nejen se probít dopředu, ale již v prvním kole díky řetězovému zpomalování mohou nabrat až minutové ztráty na čelo. Na druhou stranu je pravda, že letošní celkový lídr mužského světového poháru a několik let neoddiskutovatelná jednička v cross country Francouz **Julien Absalon**, dotáhl zde v Bromontu téměř ztracený závod z třicátého šestého místa až na závěrečné sedmnácté! Super výkony pak podali vítězové obou kategorií. Norka **Bybergová** je nastupující hvězdou za svou karajankou **Dahleovou** a Kanaďan **Kabush** je prostě domorodcem, který zná svůj domácí dvorek dokonale.

Začali jsme Tour de France a skončit bychom mohli její výrazně mladší sestrou Tour de Ski. Zatím stále existují sporty, kde do extrému přivedená týmová taktika a finančně silný sponsor nepřebijí skutečný sportovní výkon a plné závodnické nasazení. I v běhu na lyžích stále ještě vyhrávají po zásluze ti nejlepší. Nezbývá než doufat, že mezi těmito dvěma vlajkovými loděmi svých disciplín bude podobnost v názvu to jediné, co budou mít do budoucna společné.