Bronzová medailistka z mistrovství světa 2020 se musela v loni na jaře smířit s přesunem z ženského reprezentačního A týmu do B týmu a svou přípravu výrazně individualizovala. Zkušené závodnici nakonec tento krok prospěl. Vlastní nastavení tréninkového plánu jí sedlo, stejně jako změna značky lyží, a vše se přetavilo ve velmi solidní zimní sezónu.

Návrat do A-týmu

Na domácím mistrovství světa v Novém Městě se jí sice nedařilo dle jejích představ, ale 8. místo ze Světového poháru z Ruhpoldingu patřilo mezi nejlepší sezónní umístění českých biatlonistek. Právem byla letos opět zařazena do A-výběru a s týmem absolvovala každý měsíc 14 denní soustředění. Mimo ně si mohla trénovat sama. Kromě nového tréninkového režimu trénuje od jara pod novým vedením. Trenéry ženského týmu jsou Ital Luca Bormonili, který má na starosti kondiční přípravu, a Lukáš Dostál, specializující se na střelbu svěřenců.

V srpnu se celý biatlonový tým zúčastnil mistrovství světa na kolečkových lyžích v Estonsku a Lucce se zadařilo běžecky, ale hlavně střelecky. Závodiště nepatří mezi její oblíbené, protože je hodně větrné. Přesto v supersprintu získala bronzovou medaili, a to ji motivovalo k další práci.

Lucko, nová sezóna je sice za rohem, ale jak hodnotíš loňskou zimu?

Předcházelo jí mnoho změn, které vyšly na výbornou. Začátek zimy a bohužel i mistrovství světa v Novém Městě na Moravě nebyly výsledkově tak vydařené. Po celou sezónu jsem však držela slušný standard a průběžně získávala body do celkového hodnocení Světového poháru (dále jen SP).

Osmé místo bylo naprosto fantastické, každý výsledek do TOP10 v biatlonu je cenný i pro ostřílené závodníky. S 32. místem v celkovém hodnocení SP a startem v závěrečném masáku sezóny jsem byla moc spokojená.

Loni jsi udělala velkou změnu v oblasti materiálu. Celou svou dosavadní kariéru jsi závodila na Fischerkách. Proč ses rozhodla pro přestup a vybrala sis právě domácí značku a ve světě poměrně neznámé Kästle?

V posledních letech začal Fischer poměrně hodně odlehčovat konstrukci lyže a mně přestaly vyhovovat. Měla jsem najednou pocit, že na lyži musím jet velkou frekvencí, abych získala rychlost, což protiřečí mému stylu jízdy a technice. Naopak mám ráda, když mohu uplatnit více síly při odrazu a na lyži se sklouznout.

Lyže domácí značky skvěle vedou stopu, takže i když na první pocit se nemusí zdát rychlé, jsou velmi stabilní a v dojezdech vytrvalé. Zároveň jsem moc ráda, že se vyrábí v Novém Městě na Moravě a s českou hrdostí je můžu vozit všude po světě.

Viděla jsem několik závodů SP a slyšela následné komentáře závodníků a přišlo mi, že jsi byla z našich reprezentantek snad jediná, která si celou sezónu nepostěžovala na lyže. Jak to vnímáš ty?

Více než na mázu jsem se zaměřovala na to, jak se lyže chovají na konkrétních podmínkách. Pro všechny z nás to bylo něco nového. Byla to přelomová sezóna, kdy se poprvé závodilo na bezfluorových voscích, a osobně si myslím, že ještě nějaký čas potrvá, než si budou týmy stoprocentně jisté tím, co a v jaký moment namazat.

Posledním startem loňské sezóny jsi dovršila neuvěřitelných 200 startů ve SP v biatlonu. Gratuluji! Slušná bilance! Zdá se ti, že už děláš biatlon věčně, nebo ti to uteklo?

Momentálně jsem dosáhla také mety „nejstarší česká biatlonistka“, takže rozhodně můžu říci, že čas v biatlonu utíká neskutečně rychle a často před očima mám první sezónu, kdy jsem s biatlonem začínala.

Celkově se ráda vracím k počátkům své sportovní kariéry a stále i v tréninku čerpám z některých metod, které mi v mládí svědčily. Někdy mám ale pocit, že ani 200 startů není dostatečný počet pro to, abych o sobě mohla tvrdit, že jsem zkušená biatlonistka.

Máš ráda věci pod kontrolou. Jako inženýrka ekonomie si stále doplňuješ vzdělání a čerstvě si můžeš ke svému jménu připsat další titul, MPA. Tušíš, jaké profesi se budeš věnovat po sportovní kariéře?

Téma duální kariéry je obtížné pro každého sportovce. Vždycky jsem byla zastáncem toho, že se sportem skončím až tehdy, kdy přesně budu vědět, co dělat dál. Jenže stále nevím. Velmi těžko se to plánuje, obzvláště v momentu, kdy jsem jako sportovec už ztratila část svého profesního života a de facto nic neumím.

Své vzdělání se snažím neustále rozšiřovat, nad rámec vysokoškolského studia ekonomie jsem také zvládla vystudovat dva profesní programy zaměřené na management a diplomacii ve sportu.

Vždy se úplně naježím, když dostanu otázku, jestli pak budu trenérkou. U sportu bych ráda zůstala i nadále, ale už ne tam, kde je pot a krev. Více budu vyhledávat možnosti, jak uplatnit své ekonomické vzdělání a praktické zkušenosti ze sportovního prostředí.

Navíc částečně pracuješ jako účetní. Takových závodníků moc není, kterých by mělo tolik mimosportovních aktivit. Jak zvládáš organizaci tréninku, práce a školy? Zbývá ti vůbec nějaký čas na odpočinek?

Studium pro mě vždy bylo odreagováním mezi tréninky a práce účetní je něco podobného, ale už jsem si slíbila, že už se na žádnou další školu hlásit nebudu! Poloviční úvazek ideálně vykryje přesně ten čas, kdy bych jen ležela v posteli a koukala do telefonu nebo sledovala film. I když je to někdy časově náročné a kolikrát se kumuluje více stresu, ale beru to jako cennou životní zkušenost a reálnou přípravu na budoucnost.

Na jaké závody se nejvíc těšíš a co říkáš na umístění MS do Lenzerheide? Bude ti sedět?

V Lenzerheide jsem závodila pouze jednou, vloni v prosinci. Letos jsem tam strávila 3 týdny na soustředění. Místo se mi velice líbí, je to čerstvá změna v lokaci Světového poháru. S tratěmi už ale tak spokojená nejsem. Hned od startu se téměř jednu třetinu celé trati stále stoupá, což mi příliš nevyhovuje. Vyskytuje se tam mnoho úseků, které jsou ukloněné. Je trochu zvláštní, že před MS neproběhly žádné terénní úpravy a tratě vedou dočista po zelené (zasněžené) louce… Dalším nedostatkem je také například sjezd na střelnici zakončený 180° ledovatou zatáčkou. Vloni jsem v tomto místě spadla a ztratila rychlost. Ani nadmořská výška 1 400 m. n. m. není pro můj organismus ideální. Nicméně se těším na slunné počasí a výhledy na alpské vrcholky.

Čtěte zde o další biatlonistce Anastasii Kuzminové.