.=
Začíná se v Norsku závodem Olaf Skoglunds Minnelop na 80 km klasicky, pokračuje se znovu v zemi lyžování zaslíbené závodem Blink Classics na 60 km klasicky, třetí zastávkou je Alliansloppet ve Švédsku na 48 km klasicky. My jsme vyrazili na poslední závod celého seriálu do Itálie do údolí Val di Fiemme, kde se v zimě jezdí slavná Marcialonga. Čekalo na nás rovných 50 km v závodu nazvaném Fiemme Rollerskicup se závěrečným 3,5 km dlouhým stoupáním na věhlasnou sjezdovku Alpe Cermis, kde vrcholí pravidelně i Tour de Ski a naše lyžování zde slavilo velký úspěch Lukáše Bauera. Prostě dálkový běh se vším všudy, trať plná diváků, průjezdů přes vesničky, sprinterské prémie, historický odkaz a na závěr brutální stoupání.

.=
Do Itálie jsme vyrazili už v pátek po práci, v sobotu jsme si díky tomu v poklidu projeli trať a vyzkoušeli tři nebezpečné sjezdy, které nás druhý den čekaly. To se ukázalo jako velká výhoda a během závodu, kdy trať zkrápěly přívaly deště, jsme nepanikařili a vyhnuli se tak četným pádům. Odpoledne jsme s úžasem sledovali místní sprinty na 200 m bruslením, které vypadaly jako 20x zrychlené video. Aspoň jsme mohli vyhodnotit, kde naši sprinteři tolik zaostávají. Vyzvedli jsme si čísla, s pokorou zhlédli světově nabušenou startovní listinu, a pak už se jen těšili na závod.

.=
Elita startovala v 8.30 v Ziannu (sídlo věhlasné sportovní značky La Sportiva) a od 8.00 jsme měli k dispozici jednotné kolečkové lyže s kolečky číslo 3 (ty nejpomalejší). Bylo zajímavé po trati sledovat, o kolik metrů jsme ve sjezdech dojížděli méně, než v zimě na lyžích. U nás se to týkalo mě a Svoboďáka. Rozjíždět jsem se byl s Nygaardem a přišlo mi, že mu v pohodě stačím. Teda až do doby, než zrychlil. Tím jsem se kochal tak dlouho, že jsem úplně zapomněl, že už bude start a tak tak si stihl dát věci do pytle a nandat bidon s hadičkou, který jsem si upevnil dost narychlo. Jak se posléze ukázalo, tak i dost ledabyle.

[* https://live.staticflickr.com/65535/48248474382_f44f78f41d.jpg *]

(FOTO: NEWSPOWER.IT: Start v Ziannu. Závodu se zúčastnila celá řada elitních závodníků, a to nejen z Norska)

.=
A je tu start. Až do Predazza na první sprint jsme jeli v balíku se špičkou pod dohledem helikoptéry, ale pak nám trochu cukli a bylo po srandě. Je na čase si přiznat, že svět je někde jinde a bez tréninku už jim člověk prostě jen tak stačit nebude. Tak jsme si to s Jendou užívali pěkně pospolu a poctivě se střídali, na dlouhých rovinách jsme občas ještě zahlédli skupinu před námi. Nostalgie spojená s několika starty v zimě a jízda po stejné trati dodávala potřebný adrenalin, stejně jako spousty diváků a průjezd přes závodní tratě v Teseru. Tak to šlo až do Moeny, odtud se začalo stoupat nahoru do Cavalese a na nás se začaly z nebes hrnout provazy vody. Stoupání je mírnější než známá Cascata, kterou končí Marcialonga, ale o to delší. Navíc zhruba v půlce si dá člověk asi 200 m bez holí po dlažebních kostkách. Jak mi to chutnalo po rovině, tak ve druhé půlce stoupání vůbec.

.=
Výsledkem bylo, že nás dojely první čtyři holky. Ten rozdíl v rychlosti do kopce byl docela markantní. Naštěstí šly holky před nás až 500 m před koncem stoupání, tak jsem věřil, že se to zase časem pospojuje. A aby té krize nebylo málo, vypadla mi hadička od bidonu z pod čísla a začala se mi motat mezi nohama. Musel jsem zastavit a v rychlosti jsem ji zasunul kamsi, kde mi vadila méně. Svoboďák se snažil držet prvních třech holek, bohužel v tu chvíli bodnul hůlku do kanálu, při její následné výměně nešťastně upadl a zranil se, takže musel ze závodu odstoupit. Velká škoda, jel velmi dobře.

.=

Když jsme se dostali opět do rovinaté pasáže, tak jsem pomohl čtvrté Norce Gjeitnesové (hezky poprosila a usmála se) dotáhnout ztrátu asi 50 m na unikající Kowalczykovou, Slindovou a Gräfningsovou a doufal, že se jich udržím a trochu si orazím. Taky jsem konečně pošteloval hadičku, když jsem ji zhruba půl kilometru vezl v zubech, jelikož mi zase vypadla (kolikrát jsem všem už říkal, že si nemají brát nevyzkoušený věci na závod). Debil, co víc k tomu říct. Když jsme se vrátili na rovinu, tak holky vůbec nejely, a to mě nebavilo. Tak jsem si vlezl dopředu a vzorně odtáhl dalších 20 km až pod závěrečný kopec. Místy to byla docela sranda, neboť některé kaluže byly hluboké do půlky lýtek, a tak jsme v jedné z nich vytvořili neuvěřitelný chumel, jak se to postupně všem zastavilo. Cestou jsme posbírali ještě dva odpadlíky zepředu a šlo se finišovat. Jak holky nechtěly jet rychle po rovině, tak to napravily nahoru do závěrečného výjezdu na Alpe Cermis. Já jim vzorně uhnul, popřál štěstí a oznámil, že nahoře očekávám horkou čokoládu. Byla to fakt stojka jako řemen bez metru roviny a holky se mi hned vzdalovaly. Podobně jako sen o výhře v loterii s následnou koupí pustého ostrova. Chvílemi jsem myslel, že půjdu snad stromečkem, ale nakonec jsem to nějak vyjel. Nad vodou mě držel pohled kolem sebe, jak se všichni trápili úplně stejně. Cílovou bránou jsem sotva prošel a nemít kolečka reverzo, tak jsem snad zase sjel zpátky do údolí. Vyčerpaný, ale šťastný. Inu závod se vším všudy.

[* https://live.staticflickr.com/65535/48248474147_903c44d45b.jpg *]

(FOTO: NEWSPOWER.IT: Závěrečný výjezd na slavnou Alpe Cermis byl opravdu výživný)

.=
Zbytek startovního pole vyrazil na stejnou trať o půl hodiny později a jejich závod byl nazván sympaticky Popullar race. Jen jedna špatná věc zde byla – mohlo se jet na libovolných kolečkových lyžích a kolečkách. Asi největší blbost, co jsem kdy viděl. Takže všichni mimo Italy se trápili na normálních lyžích a vyčůraní Italové si svištěli na červených nebo žlutých kolečkách okolo rychlostí blesku. Ubohost počinu umocňovalo to, jaká to byla jelita, co na tom sotva stála a v sebemenším kopečku jim členové našeho týmu srdnatě vraceli úder. Jen chudák Parmič zlomil už v Predazzu lyži a musel ze závodu odstoupit. Zbytek to dobojoval až do cíle a věřte, nevěřte, nakonec jsme slavili velký úspěch. Kategorii žen totiž jednoznačně vyhrála naše Lada! Celkově se nám závody hodně líbily a těšíme se na další ročník. Navíc zkusíme i nějaký ze závodů ve Skandinávii. Když budete někdo chtít, není problém se k nám na jakoukoliv akci přidat.

[* https://live.staticflickr.com/65535/48248474672_6b210c08e5.jpg *]

(FOTO: NEWSPOWER.IT)

**Mapa závodu**

[* https://live.staticflickr.com/65535/48248473942_b7a78662e2.jpg *]

Webové stránky: www.fiemmerollerskicup.it

Kontakt: info@fiemmeworldcup.com

Zdroj: Nordic magazín