.=
4:32:16! Takový čas svítil na tabuli, když pan Haupt projel v 79 letech cílem Jizerské 50. O rok později by se rád tomuto času přiblížil. „Cítím se dobře, poctivě trénuji, určitě chci jet pod pět hodin,“ říká odhodlaně. Kdekdo má s tímto časem problém i v nejlepším věku a formě. O tom ale tento vytrvalec nechce ani slyšet.
„V našem věku už nesmím nic podceňovat. S kamarády chodíme dvakrát týdně plavat, na jaře jsme často na kole, pořádáme cyklostředy. Je toho hodně. Když je čas, vyrážíme pěšky do Krkonoš. I my dědci jsme schopni denně ujít 30 kilometrů,“ říká jakoby se samozřejmostí.

.=
Paradoxně ho neděsí zvyšující se věk, ale možnost propadu formy. „Představa, že bych dojel poslední a nedej bože by na mě museli čekat pořadatelé, mě upřímně děsí. Kdybych měl pocit, že by tohle hrozilo, tak se na start nepostavím. Doufám ale, že ještě nějaký ten rok mě na startu uvidíte,“ má jasno.

.=
Ještě aby ne, vždyť pan Haupt zvládl tento rok i Marciolongu, další ze závodů série Visma Ski Classics. „Cítím se bezvadně, můžu cestovat, závodit, sportovat,“ říká. Hnacím motorem mu je nejen dobrodružná nátura, ale také čtyři desítky kamarádů se stejnými zájmy. „Všechno je to o partě. My jsme vždycky na Jizerku vyráželi společně a zůstalo to tak dodnes. V minulosti jsme se dokonce byli společně poklonit u památníku horolezců z Expedice Peru přímo pod Huascaránem,“ vypráví.

.=
I přesto, že nikdy nebyl vášnivým sběratelem, v posledních letech přece jen začal sbírat zajímavé závodní artefakty. „Dochovala se mi, i když trochu náhodně, známka z roku 1975. Mám ji na svých legendárních dřevěných maratónkách.“

.=
Další známku bude moci získat už 10. února 2019, kdy se v Bedřichově postaví na další start. 4:31:16, čas, který se i po osmdesátce pokusí překonat.