Třiadvacetiletý August „Gus“ Schumacher z aljaškého Anchorage se slzami v očích vyhrál svůj první závod SP v kariéře a jeho zkušená krajanka Jessie Digginsová si stoupla na bronzový stupínek uplynulý víkend v pořadatelsky excelentně připraveném závodě Stifel Loppet Cup v Minneapolis v Minnesotě.

Po sobotních sprintech se na nedělní distanční závod oteplilo a početná sestava domácích Američanů, posílených o závodníky národní skupiny, byla připravena atakovat desetikilometrovou bruslařskou trať. Diváci se dostavili v hojném počtu, v sobotu i neděli přišlo dvacet tisíc lidí povzbuzovat své oblíbené lyžaře, kteří závodili na skvěle připravené trati v místním rozlehlém Theodore Wirth Parku.

Muži vyrazili jako první, Schumacher zajel rychlý závod a ujal se vedení, ale v cílovém křesle musel vysedět dojezd dalších asi padesáti soupeřů, než se potvrdilo, že jeho nečekaný výsledek vydrží. Cílovou páskou projížděl závodník za závodníkem, zatímco Schumacherovi se rozšiřovaly oči a on si připisoval skalpy mnoha olympijských medailistů a mistrů světa. Jeho týmoví kolegové se kolem něj shromáždili, a když poslední závodník protnul cílovou čáru, výkřiky a objetím potvrdili Schumacherův triumf.

[* https://live.staticflickr.com/65535/53549632719_27199b4dcc_z.jpg *]

(Gus se svou babičkou Nancy Cooper // Facebook)

„Těžko tomu uvěřit,“ odpovídal Gus spíkrovi závodů se slzami v očích. „Jsem vděčný za celý tým a za to, že tu všichni jsou. Pro náš tým to představuje něco velkého a já to s těmihle kluky dělám opravdu rád. Tohle byl ten nejlepší den v životě.“

Gus Schumacher se stal prvním Američanem, který vyhrál distanční závod SP po 41 letech, od roku 1983, kdy stříbrný olympijský medailista Bill Koch zvítězil ve SP na 30 km v Sarajevu. Posledním Američanem, který vyhrál nedistanční závod, byl před 11 lety Simi Hamilton, který ovládl sprint v Lenzerheide v roce 2013, před 11 lety. Schumacher ještě nikdy nestál na stupních vítězů mezi dospělými; jeho předchozím nejlepším výsledkem bylo čtvrté místo.

Kdo sleduje dění v tomto sportu, pro toho Gus nemůže být žádným bleskem z čistého nebe nebo někým, na koho se jen nahodile usmálo štěstí. Zejména mnoho Krušnohorců si Guse pamatuje z juniorského MS na Fichtelbergu nad Božím Darem zkraje března 2020, těsně předtím, než začaly nejen lyžování hatit zlopověstné pandemické lockdowny. Tehdy v kýčovitě luxusním jarním počasí juniorského šampionátu příznačně ve Lvu narozený Gus vyčníval nejen výsledkově (dvě zlata, 10 km klasicky a finišman štafety), ale zejména svým mnohostranně dominujícím projevem. Jen slepý by si toho tehdy nevšiml.

Nyní se Gus, v kolotoči SP startující čtvrtou sezónu od svých devatenácti, stal třetím Američanem, jenž v letošní sezóně mezi muži dosáhl svěťákového pódia (Schumacher, JC Schoonmaker a Ben Ogden, mimochodem Gusův štafetový kolega z krušnohorského JMS 2020).

[* https://live.staticflickr.com/65535/53549493183_fc4e5d01be.jpg *]

(Gus v křesle vedoucího závodníka SP // Facebook)

Typicky americky velkoryse vyprojektovaný městský park se zdál být ještě více zaplněn po obědě, když se na trať vydaly ženy. Hlavní favoritka závodu a tamější rezidentka Jessie Digginsová startovala téměř na konci závodního pole a všichni fanoušci ji hnali v boji o co nejlepší výsledek. Na trati nechala digginsky všechno, v cíli lapala po dechu a kolabovala; nakonec dojela na třetím místě a zajistila si stupně vítězů. Jessie, obklopená rodinou, přáteli a týmovými kolegy, při předávání cen – jak jinak – plakala štěstím.

Jessie: „O stupně vítězů ani tolik nešlo. Prostě jsem si tu zažila nejlepší den v životě. Nikdo se nebavil víc než já, možná kromě Guse, protože ten má svůj den! Jsem na něj tak pyšná. Bylo to tak emotivní. Celý tým z něj byl v sedmém nebi. Byl to neuvěřitelný den.“

[* https://live.staticflickr.com/65535/53549492948_fd523f9829.jpg *]

(Na místě fandila celá Gusova rodina // Facebook)

Víc než o americký triumf šlo při SP v Minneapolisu o to, aby se závody Světového poháru v běhu na lyžích poprvé po více než 23 letech úspěšně vrátily do Spojených států. Během dvou dnů přišlo 40 tisíc fanoušků s cedulemi, transparenty a zvonky. Sportovci, pořadatelé i fanoušci během celého víkendu ronili slzy: když lyžaři poprvé sjížděli dokonale připravenou trať, když davy lidí spontánně nachodily kilometry, aby zaplnily většinu pasáží velmi přírodně pojaté trasy, když se z reproduktorů ozývala americká hymna, když tisíce mládežníků stály ve frontě na autogramy od svých hrdinů a na tváře si nechávaly lepit třpytky.

„Mám pocit, že celý tento víkend byl fantastický pro rozvoj lyžování v této zemi,“ řekla médiím lokální ambasadorka Jess Digginsová, masivně se podílející na tom, že se Světový pohár dostal do jejího rodného města. „Všichni se mohli přesvědčit, jak moc lidé tento sport milují. Lidé jsou nadšení. Chtěli jsme to už dlouho. Je neuvěřitelné, že jsme to mohli zažít společně a podělit se o to.“