Ve Skandinávii má dokonce takové renomé, že někteří lyžaři, kdyby ho ani jednou neabsolvovali, by byli ostatními považování za bábovky (nebo by za ně považovali sami sebe, což je snad ještě horší, že), takže Skandinávci ho pro jistotu absolvují snad skoro všichni a to včetně královské dynastie. Není žádnou kuriozitou zjištění, že závod s vámi běží dánský nebo švédský princ. Nevím, zda tyto atributy jsou dostačujícími podmínkami pro legendárnost závodu, ale za mne platí, že má ještě něco navíc: neuvěřitelnou atmosféru a spleť úžasných příběhů, které s ním souvisejí.

Článků, které popisují, zač je toho loket doběhnout Vasák, je nemálo, takže tento má jiný cíl: ukázat to, co jste jinde možná nenašli (připouštím, že dost možná jen proto, že jste to nehledali…) a dát návod, jak řešit několik situací, do kterých se můžete dostat. Jde o zcela nahodilý shluk různých informací, které se mi na toto téma nekontrolovatelně nabalily před mým prvním (a zároveň posledním) Vasákem, během něj i po něm. Snad mi tu do očí bijící entropii dokážete odpustit (co je v přírodě nějak uspořádané, že?) a alespoň některé informace shledáte když ne zajímavými, tak alespoň užitečnými.

Kde se běží, jsou to hory nebo ne?
======================
Nejvyšší hory Švédska včetně té nejvyšší **Kebnekaise (2096 m.n.m.)** leží na severu, v Laponsku. Vasák se neběží v Laponsku nýbrž v jižněji položené provincii **Dalarna** ve středním Švédsku. Hory postupně rostou právě od Dalarny, jejímž hlavním městem je město **Falun**, a jejíž nejvyšší horou je s 1204 m **Storvätteshågna** *(výslovnost je [Storveteshogna])* nedaleko města Idre. To ale leží od startu Vasáku 100 km severně, takže ta část Dalarny, kudy se běží Vasák, horské parametry (co se týká nadmořské výšky) ještě nemá. Nejvyšší bod trati u **Småganu** *(výslovnost je [Smógan])* je **528 m.n.m.** a cílová Mora *(výslovnost je [Můra])* má 148 m.n.m.

.<>
[* https://live.staticflickr.com/65535/52778098628_632f752b80_c.jpg *]

*Když vyhrajete, vytesají vás k legendám a budete jednou z nich. Čech to ještě nevyhrál (Češka už ano). Z poslední vlny se závody vyhrávají špatně, takže čtěte dále, co se s tím dá dělat*

Nesmiřte se se zařazením do poslední (desáté) startovní skupiny (vlny) a bojujte o lepší. Je to snadné!
==================================================================
Poslední vlna závodu má jistou poetiku, není asi špatné si občas nějaký závod ošéfovat zezadu a zažít neopakovatelnou atmosféru té roztodivné směsky protřelých kmetů i úplných zelenáčů. Ale na masovkách typu Jiz50 nebo Vasáku dochází samozřejmě k tomu, že čím vzdálenější je vaše startovní vlna, tím delší je vaše čekání v úzkých hrdlech trati a tím pádem větší riziko zlomených hůlek nebo aspoň pořádného vymrznutí. Možná si říkáte, že jako úplní zelenáči na Vasáku nemáte šanci na jinou než poslední vlnu, ale není tomu tak. Zařazení do lepší vlny si můžete **vyjet nejen přímo na Vasáku a jemu přidružených kratších závodech**, ale i na různých **jiných laufech seriálu Ski Classics**, tedy třeba na Marcialonze, Diagonelle a pro nás optimálně i na **Jiz50**. Když se podíváte na tuto tabulku závodů mimo Švédsko, podle níž se rozřazovalo startovní pole na Vasáku 2023, uvidíte, že např. můj nic-moc-čas na Jiz50 2023 4:53:49 stačil na Vasáku na (pro mne velmi milosrdnou) 7. vlnu. No nezaběhněte si pak Jiz50 „jen“ jako kvalifikaci na Vasák…

Pořadatelé to mají vymakané až natolik, že rok poté, kdy si vyjetou vlnu neuplatníte, vás neztrestají rovnou peklem v podobě poslední vlny, ale posouvají vás horšími vlnami postupně po jedné, takže v mém případě by mne každý rok postupně posouvali vlnami 8 a 9 až bych na startu Vasáku 2026 (kam se nechystám) skončil v 10. vlně.

Pokud vás zajímá, jaké kritéria na rozřazení jsou na historický stý Vasák v roce 2024, tak v době vzniku tohoto článku (duben 2023) byla k dispozici jen
tato tabulka, kde jsou kritéria rozřazení na základě závodů ve Švédsku. Myslím, že logika věci se meziročně nemění, ale aktuální stav kritérií můžete sledovat zde.

Po Švédsku bez obav veřejnou dopravou
======================
Závodníci mají možnost si na webu závodu předem objednat jízdenku na autobus pořadatele, který jezdí mezi startem v osadě **Berga** u Sälenu *(výslovnost je [Selen])* a cílovou Morou a zpět. Je tedy možné být ubytován jak u startu a po závodě se busem vrátit ke startu, nebo naopak, být ubytován u cíle a na start se přesunout před závodem v neděli brzy ráno. Silnice mezi Morou a Sälenem z velké části kopíruje trať závodu, čehož využívají závodníci ke snadnému poznávání trati před závodem, během závodu pak servisy týmů k občerstvování a pořadatel ke snadnému zásobování hektolitry borůvkové polévky **blåbärssoppa** *(výslovnost je [blóberšopa])* a ke stahování závodníků, jímž ani tento skvělý borůvkový „doping“ nepomohl ke zdolání jinak poměrně benevolentního časového limitu.

Přestože jsem fanda do veřejné dopravy, nakonec jsem nevyužil ani jeden ze spojů pořadatele, protože se mi podařilo najít partu, která měla volné místo v dodávce, takže proces rezervace jízdenek na vasácké busy znám jen teoreticky z webu.

Praktickou zkušenost mám s veřejnou dopravou po Švédsku mezi letištěm Arlanda a Stockholmem, se stockholmským metrem a dopravou mezi Stockholmem a Bergou. Z Arlandy jezdí do Stockholmu vlaky a busy (m.j. velmi rozšířené společnosti **Flyggbussarna**) ve čtvrthodinovém taktu. Velmi dobrý vyhledávač spojení je na tomto webu Rome2Rio.com, ale jízdenky online se mi tam koupit nepodařilo. Pro cestu z Arlandy do Stockholmu rezervace jízdenky nutná samozřejmě není, lze ji koupit přímo u řidiče, ale problémem může být jízdenka v dálkovém spoji. Na některých linkách ji řidiči neprodávají.

Po Stockholmu se cestuje luxusně hlavně metrem, kdy přestupní jízdenka na 75 minut stojí 40 švédských korun (1 SEK = v době závodu cca 2 Kč), přičemž metro tam staví úplně všude.

Pro cestu ze Stockholmu do Bergy veřejnou dopravou to chce trochu plánování předem. Je totiž k dispozici jen několik málo spojů a všechny vedou přes Moru, kde lze očekávat zvýšenou poptávku. Vlakové spojení v ní končí a pro cestu dál do Bergy je třeba přestoupit na místní bus. Ale našel jsem jednu dálkovou přímou autobusovou linku společnosti **Bergkvarabuss** na trase **Stockholm Cityterminalen** (ústřední autobusové nádraží v blízkosti nádraží vlakového) – **Idre**, která v okolí Bergy staví na dvou nedalekých zastávkách – ve 2 km jižně položeném **Transtrandu** a ve 4 km severně položeném Sälenu. Toto spojení stálo 640 SEK.

.<>
[* https://live.staticflickr.com/65535/52777837884_44e9ee714c.jpg *]

*Pro cestu přes kus Švédska to chce pohodlný autobus, tak proč se mačkat v osobáku…*

Výlet tímto busem obnáší sice téměř 7 hodin jízdy, ale zato na rozdíl od vlaku projíždí provincií Dalarny Falunem, takže u mne zvítězila zvědavost před pohodlím vlaku. Navíc na tento bus se mi na rozdíl od místního spoje Mora-Berga podařilo sehnat jízdenku online. Bylo to po překvapivě poměrně šíleném hledání, ale podařilo se u tohoto prodejce.

Dilema, kam koupit jízdenku, jsem vyřešil celkem záhy. Napadlo mne, že když ji budu mít až do vzdálenějšího Sälenu, obměkčí to řidiče k tomu, aby mi zastavil mimo zastávku v Berze spíše, než když ji budu mít jen do Transtrandu. Když jsem se ale ptal ve skutečnosti, šofér mi naprosto rezolutně s tabletem v ruce tvrdil, že nezastaví nikde, kde není zastávka. Jenže když byl díky dopravní nehodě náš spoj zpožděný a s přistupujícími běžkaři se mu množily dotazy na možnost vystoupení v Berze, nakonec vyměkl a v Berze nás vysadil. Nepřehlédnutelným orientačním bodem pro opuštění busu je cedule s nápisem *Vasaloppstarten* a obří stan s výdejem čísel.

…ale na start jděte ideálně pěšky
======================
Přestože parkoviště na startu v Berze je gigantické, nedokáže v den závodu odolat rannímu náporu jeho účastníků. Už od brzkých ranních hodin se vesničkami vleče nekonečný had aut a autobusů, takže jsem opravdu ocenil možnost bydlet jen 2 km od startu a jít na něj pěšky. V opačném případě to rozhodně chce rezervu v řádech hodin! I na našem webu je k dohledání tento příběh, kdy závodník (zde legendární servisman Láďa Knápek) chtěl přijet autem a nakonec byl rád, že na start doběhl po svých těsně před výstřelem.

„Menší zdržení“ na 2. km trati ve stoupání na Smågan
======================
Zácpa ve stoupání na 2. km je, jako vše na Vasáku, obrovská (viz úvodní fotografii) a stejně tak legendární, ale naprosto logická a tudíž předvídatelná, protože původních **49 stop** vedoucích ze startu se do té úžiny prostě nemůže zazipovat ani teoreticky. Moje 7. vlna se tam zdržela asi jen půlhodinu, která utekla jako voda, protože Švédové a Švédky jsou komunikativní, takže jsme mezitím pořádně probrali taktiku. Měl jsem tak dost času vysvětlit, proč mažu na odraz, když podle místních přece stačí nějak vytrpět výstup na Smågan a pak už je to jen na soupaž. Alespoň takto jednoduše to oni vidí. A protože jsou místní, mohlo by se jim dát věřit, ale přesto si dovoluji lehce podotknout: ano, **ve 528 m.n.m před Småganem jste nejvýš na trati**, ale neznamená to, že se pak jede jen dolů, a i kdyby, je to ještě pořád 86 (slovy *osmdesát šest*) kiláků do cíle. Takže do hladkých lyžích se pusťte jen pokud fakt máte soupaž v paži.

.<>
[* https://live.staticflickr.com/65535/52777855604_662585e6ec.jpg *]

*Až vám bude někdo tvrdit, že je tam jen jeden kopec, pošlete ho tam, ať si to ověří v praxi*

Praktický rádce pro případ katastrof na trati
======================
V životě by mne nenapadlo, že **utržené vázání** může neznamenat konec v závodu i pro toho, kdo je na závodě sám bez podpory týmu či rodiny nebo nepřepadl jiného a ukradl mu lyži. Stalo se to přímo mně (myšleno *utržené vázání*, nikoli *přepadení někým, kdo potřeboval mou lyži*) a tudíž mám vyzkoušený postup, jak na to. Na nejbližším servise stačilo ukázat své číslo, servisák vadné lyže popsal tímto číslem a dal k odeslání do cílové Mory. Mezitím mi druhý namazal náhradní lyže Madshus Race Speed (podle mne byly fungl nové) s nálepkou, z jaké stanice jsou půjčeny, u mne šlo o Risberg *(výslovnost je [Risberi])*. Měl jsem tak vlastně jediný úkol: doběhnout do Mory a lyže si po závodě s pořadatelem opět prohodit.

Tento proces výměny se děje v rámci procesu označeného jako *Ztráty a nálezy* (jak mi vysvětlil můj anděl strážný převlečený do podoby Švédky s veselým úsměvem Katky Smutné, de facto jsem na Risbergu „ztratil“ vadné lyže a „nalezl“ nové). Je to celé zdarma a po této proceduře, kdy mi fakt spadl obří kámen ze srdce, si opět uvědomuji, že cena startovného 1950 SEK fakt není přemrštěný nesmysl, když v ní jsou i služby strážného anděla, půjčení a navoskování náhradních lyží na trati a odvoz vadných do cíle.

.<>
[* https://live.staticflickr.com/65535/52777077482_93b9273487.jpg *]

*Netušil jsem, co to slovo znamená, ale je prima, že tu něco takového je (Utrustning = vybavení, výstroj)*

Závěr
===
Vasák si užijte. Podle mne, i když se vám třeba nepodaří splnit svůj cíl ohledně času či umístění (můj případ), je tu toho tolik k užití si. Uvidíte 90 km krajiny provincie Dalarna při závodě (a pokud neletíte vrtulníkem nebo létajícím talířem, tak i dalších 400-700 km Švédska při cestě domů). Užijete si borůvkovou polévku blåbärssoppa, kterou v Česku neznáme. Společnost vám téměř po celé délce trati budou dělat místní fanoušci a závodníci, jejíchž komunikativnost oceníte zejména při mrznutí v nekonečně dlouhém čekání na to, až se odšpuntuje zácpa v úvodním kopci, nebo až budete mít takovou krizi, že si budete chtít povídat se stromy a ony neodpoví. Co chvíli na vás při předjíždění něco povzbudivého zahlaholí nějaká vikingská kráska, což by vám doma záviděla půlka vesnice. Po celou délku závodu budete přímo hmatatelně cítit, jak vám všichni přejí dojetí do cíle. A až se tak bude dít, tak to při troše smůly (nebo naopak štěstí?) bude za svitu loučí a svíček v úplně mystické atmosféře večerní Mory. A navíc: v roce 2024 se běží 100. ročník, takže jestli chcete být u něčeho opravdu hodně velkého, tak tady máte šanci jako hrom…. Tak *Vi ses i Mora!* Nashle v Moře!

**Poznámky** (nahodilý shluk):

1) Byli jste na Vasáku a vrtalo vám, stejně jako mně, hlavou, co pěkného nám to sděluje tato krásná mapa trati a okolí, která je bohužel popsaná jen švédsky? Otevřete tuto přílohu, do které jsem přepsal všechny texty a pokusil se je pomocí Google překladače přeložit. Několik výrazů mi zatím nedává zcela smysl (označeno), takže tímto prosím všechny švédštináře/-řky o případnou pomoc. Případné lepší překlady textů zde budu rád aktualizovat, to by v tom byl čert, že bychom to společnými silami nějak nepřeprali…

2) Když vidíte švédštinu, také vám přijde jako výsledek nějaké strašné pitky Vikingů s trolly, po níž vzniklo něco ještě mnohem tvrdšího než oni sami? Když švédské texty z výše uvedeného souboru dáte přečíst v Google překladači, budete možná překvapeni, že výslovnost až tak tvrďácká není.

3) Napadlo by vás, že je možné, aby na laufu dlouhém 90 km doběhla nejrychlejší žena jen necelých pět minut za nejrychlejším mužem? Stalo se to právě na Vasáku a to v roce 2007. Oskar Svärd to dal za 4:43:40, nejrychlejší žena **Elin Ek** z místního klubu IFK Mora za 4:48:29, tedy jen **4´49´´** za ním. Ano, kvůli vánici nejrychlejší muži tehdy fungovali jako razicí štít a rolba v jednom, ale stejně…

4) Vasák se od svého vzniku v roce 1922 nekonal jen třikrát a to kvůli oblevě v letech 1932, 1934 a 1990.

5) A naopak, pořadatele od uspořádání závodu v roce 2023 nezastavilo ani vyhoření skladů materiálu v Moře v listopadu 2022.

6) Registrace se sice vyprodají v řádech jednotek minut od spuštění systému, ale pořád máte ještě slušnou šanci registraci koupit buď přes nějakou cestovní kancelář nebo od někoho, kdo se zranil. Já ji sehnal díky inzerátu vyvěšenému na nástěnce v expu Jiz50. Pořadatel Vasáku nabízí uživatelsky přívětivé převedení registrace za poplatek 220 SEK, ale nepřevádí se nárok na zařazení do startovní vlny – to musíte mít vyjeto vy osobně.

7) Stockholm, jehož návštěvu cestou na Vasák (nebo z něj) doporučuji, se rozkládá na **14 ostrovech** mořského zálivu, takže se mu říká **Benátky severu**.

8) Když už jsme ve Stockholmu, tak **Hala Globen**, nyní (na počest zemřelého hudebníka) pojmenovaná **Avicii Arena**, je největší půlkulová stavba světa, vnitřní výška je neskutečných 85 metrů, otevřena byla roku 1989. Znají ji samozřejmě hlavně diváci hokeje, protože jde o tradiční místo mezinárodních klání, ať mistrovství světa nebo Euro hockey tour.