Ukončil profesionální kariéru a předvádí nejlepší výkony
Po pěti až šesti letech, kdy se věnoval dálkovému lyžování, a několika předchozích sezonách v biatlonu, pověsil 32letý lyžař loni na jaře lyže na hřebík. Tehdy se na něm začaly projevovat skutečné důsledky, a to jak po fyzické, tak po psychické stránce.
Letos v létě Thomas Gifstad dominoval nad svými soupeři: v srpnu na Tanumsloppetu nejprve porazil vítěze Světového poháru z roku 2022 a stříbrného medailistu z letošního mistrovství světa Amunda Korsætha. Následující týden vyhrál Topprullen po vyrovnaném souboji s několika nejlepšími světovými závodníky.
Na Alliansloppetu na konci srpna skončil desátý, jen půl sekundy za hvězdou comebacku Petterem Northugem a tři sekundy za stupni vítězů v nejprestižnějším letním závodě na kolečkových lyžích, což znamenalo jeho nejlepší výkon za posledních pět let.
V Båstad-Mölle mu jen těsně uniklo umístění na stupních vítězů a v Klarälvsloppet se umístil v první desítce.
Ve skutečnosti však „chlapec“ z Rustadu od dubna jako závodní lyžař skončil.
„Po minulé sezoně jsem se rozhodl ukončit kariéru. Dohodl jsem se však se svým italským týmem, že ho budu v létě reprezentovat v různých závodech na kolečkových lyžích,“ řekl dvaatřicetiletý rodák z Osla serveru Langrenn.com.
A tehdy se začaly dít věci. Ale proč k tomu dochází právě teď? A co si myslí o rozhodnutí ukončit kariéru právě teď?
Co se změnilo?
„Mám práci, která mi zabere hodně času, takže se snažím maximálně zkvalitnit tréninkové hodiny, které mám k dispozici. Poté, co jsem se rozhodl odejít do „důchodu“, jsem využil příležitosti zjistit, jak dobrý bych mohl být s jiným tréninkovým režimem, než je tradiční běžecký model. Beru to jako malý výzkumný projekt na vlastním těle,“ vysvětlil Gifstad pro Langrenn.com a dále to rozvedl.
„Přemýšlet jinak a zkoušet nové typy tréninku mě nyní motivuje. Letos v létě jsem se v tréninku více zaměřil na kvalitu než na kvantitu a nenatrénoval jsem tolik hodin jako dříve.“
Co to konkrétně obnáší?
„Znamená to, že dělám hodně intervalů. Protože mám na trénink méně času, než bych chtěl, doplňuji ho tzv. tepelným tréninkem, nadmořskou výškou a intervaly, abych vše zefektivnil v rámci času, který mám k dispozici.“
Výškové stany i tepelný trénink jsou věci, které chtěl Gifstad už delší dobu vyzkoušet. Nyní, když je v důchodu a může experimentovat s různými přístupy bez obav, že by to ohrozilo jeho sezónu, má konečně příležitost. To v něm povzbudilo chuť.
„Trénink v horku je stále populárnější. V cyklistice je velmi rozšířený a vidím, že se rozšiřuje i mezi sportovci v běhu na lyžích a Ski Classics. Zatím je těžké říct něco o účincích, kromě toho, že jeho provádění je nesmírně bolestivé,“ komentoval Gifstad.
Obává se také, že takové tréninkové bloky v horku mohou stát více, než kolik vynesou, zejména pro ty, kteří trénují hodně.
„Například pro někoho, kdo se plně věnuje tréninku a trénuje téměř 1000 hodin ročně, se může stát, že tepelný trénink bude příliš náročný. Musel by opakovat alespoň pět tréninků týdně po 50 minutách po dobu pěti týdnů, aby se projevil nějaký efekt. Pokud si nedáte pozor, může vám to energii odčerpat,“ dodal Gifstad.
Se závoděním ještě nekončí
Přestože se Gifstad může po ukončení kariéry těšit z progresu, o kterém se mu ani nesnilo, je mu jasné, že jako elitní sportovec skončil. To však neznamená, že lyže odkládá. Naopak, odkládá stranou všechny vnější tlaky a očekávání.
„Teď v létě jsem dosáhl lepších výsledků než kdykoli předtím a musím přiznat, že se mi vrátila motivace a radost ze sportu, která mi v posledních letech chyběla,“ řekl Gifstad.
Nyní se těší na zimu s mnohem menší mírou stresu, i když jeho ambice se nezasvěceným mohou zdát stále impozantní.
„Mám v plánu závodit na Vasově běhu, kde sním o předním umístění, a na Birkenu. Nebudu ale závodit v lyžařských klasikách s profesionálním týmem jako dříve. Doufám, že se zúčastním některých závodů Norgescupu a velkých dálkových závodů. Švédský pohár na dlouhých tratích mě také nadchl, takže nevylučuji, že se tam v zimě zúčastním několika závodů,“ řekl Gifstad horlivě a pokračoval:
„Moje ambice pro zimu jsou zapojit se do závodů, když mi to bude vyhovovat, když mě to bude bavit a když budu zdravý. Ale nenazýval bych to ‚závoděním‘ ve stejném smyslu. Mám myšlení, které chce být vždy na vrcholu. Takže pokud se budu cítit dostatečně fit, až přijde zima, mám malý sen vyhrát celkově švédský pohár na dlouhých tratích.“
Budete stále žít jako sportovec?
„Co se týče hygieny, jsem totálně poznamenaný okolním prostředím a do konce života budu žít jako elitní sportovec. Mám hrůzu z bakterií.“
Další zajímavé informace a typy pro trénink se dozvíte na našich stránkách zde.