2 v 1: Sloučení dvou českých týmů II. část
Od počátku vašeho působení ve Ski Classics (sezóna 2012/13) jste byli prezentováni jako amatérský tým, ale v určitých letech jste získali pod svá křídla dvě největší česká laufařská jména – Katku Smutnou a Standu Řezáče. Když se ohlédneš zpět, jak vnímáš váš týmový vývoj?
Založili jsme tým už v roce 2008. Postupně jsme k sobě přibírali více a více amatérů, pak jsme se dostali i do Ski Classics a v roce 2014 k nám přišel Standa a Katka, kdy oba byli našimi prvními a doposud i posledními profesionály. Ostatní závodníci buď k závodění studují, nebo pracují. Vývoj je za těch 16 let patrný a samozřejmě nezbytný. Dnes by člověk možná dělal některé věci jinak. Ale těžko teď hodnotit, co by bylo lepší a co ne.
Zkrátka jsem začal jezdil laufy. Docela se mi dařilo a přišlo mi jako blbost to dělat sám. Postupně se ke mně přidávali kamarádi, až jsem si založil race team, o který se od té doby naplno starám. Vzpomínám si, jak jsem po první týmové sezóně seděl u piva a zjistil, že jsem byl z nich nejlepší a říkal si, tos to teda, Máro, skvěle vymyslel. Naštěstí další rok už tomu bylo jinak a postupně jsem se přesunul na tu bafuňářskou židli. Tehdy jsme přivedli právě Standu a přesvědčili Katku, že v tomto sportu bude dobrá. Později se ukázalo, že nedořešená smlouva s Katkou nebyla tím nejlepším a že hlubší spolupráce se Standou není možná a nakonec se tým po 4 letech rozhodl dát přednost mladším.
Potom nastalo období, které mě osobně hodně bavilo. Lídrem se stal Jirka Pliska a všechny nás táhl vzhůru, ostatní se přidávali a ekonomicky to také bylo udržitelné. Loni se bohužel stalo, co se stalo. Dlouho to vypadalo, že všechno skončí (pozn. red.: tragická nehoda na horách, kterou J. Pliska nepřežil). Naštěstí se ukázala síla naší lyžařské rodiny a i díky dalšímu super člověku – německému závodníkovi Thomasu Bingovi, který do týmu vstoupil, jsme se dokázali zvednout a pokračovat.
Jaké jste měli nejlepší týmové umístění a kterou sezónu?
V roce 2014/2015 jsme byli celkově na 5. místě, kdy jsme dokonce před posledním závodě měli šanci být dokonce na 3. místě, ale Standa Řezáč se jaksi nedostavil na start a mě se také moc nevedlo. Druhé nejlepší místo je 8. ze sezony 2015/16 a 2023/24. Je ale pravdou, že týmová soutěž pro nás roky nebyla prioritou a chtěli jsme spíš podat co nejlepší výsledek v daném závodě, v týmech jsme se snažili hlavně držet pozice tak, abychom měli zajištěnou licenci i na další rok a levnější startovné. Podle toho jsme tým skládali a nenabírali zahraniční závodníky.
Poslední sezóny jste spolupracovali s Vltava Fund Ski teamem při občerstvování a nakonec jste spojili své sponzory za vzniku jednoho týmu. Nevím o žádných týmech, minimálně bojujících o nejlepší desítku Ski Classics, kterým by se něco podobného povedlo. Co na to říkáš?
Vzájemně jsme si pomáhali při závodech na dalekém severu. To mě vždycky těšilo, že Češi vždy tak trochu patřili k sobě. Ale je to samozřejmě o lidech. Až čas ukáže, zda to byl dobrý nápad, nebo ne. Myslím si, že se spojení povedlo hlavně proto, že to není naše hlavní práce, ale koníček. Chceme v tom dál pokračovat a máme podobný zájem a cíl. Pokud to i nadále budeme všichni dělat poctivě a naplno, můžou se dostavit výsledky. Naší ambicí je být nejlepším neskandinávským týmem v první desítce celkového pořadí. Dále pak v mužské kategorii proniknout co nejčastěji do první desítky a v ženách do první pětky. Ale musí se sejít všechny čtyři hlavních faktory: správný výběr a servis lyží, aktuální podmínky, forma závodníků a štěstí.
Proč jste se rozhodli pro spojení a co od jej očekáváš?
Už uprostřed minulé sezóny jsem tušil, že to takto dál je neudržitelné. Oba týmy byly v podobné situaci. Výborní závodníci, výborný servis, finanční zázemí na hraně. Stačilo cokoli a vše se bortilo jako krabička od sirek. Jeden nemocný nebo zraněný závodník a rázem bylo vše jinak, to samé servis.
Navíc když se podívám, kdo bude v ČR jezdit za 5 let? Snažím se podporovat mladé už dlouho, ale moc velkých talentů tam popravdě zatím bohužel nevidím. Díky spojení týmů bude relativně více dobrých závodníků pospolu, mohou si pomoct v tréninku a když někdo vypadne, nahradí ho druhý. Také všichni závodníci nemusí jet všechno, mohou si rozložit síly nebo jet i jiné závody, kde si mohou něco vyzávodit a nekladou tak velkou finanční zátěž na bedra týmu.
Servisní týmy se spojí. Více hlav, více zkušeností a více pracovní síly snad přinese ještě rychlejší lyže a menší přetížení servisu, který občas pracuje až za hranou lidského chápání.
V neposlední řadě přichází spojení dvou silných finančních partnerů, kteří dohromady přinesou větší jistotu a stabilitu.
Teprve čekáte na vstup do první sezóny, ale máte už teď nějakou představu, jak budete fungovat v jednom uskupení?
Jsem přesvědčen, že budeme fungovat obdobně jako doposud. Na závody budou závodníci i servis jezdit promíchaní. A samozřejmě se bude muset spoustu věcí ještě doladit, aby se udělal kvalitní plán, který pak bude snad jen s drobnými zásahy fungovat.
Spojením dvou týmů vznikne i tlak na registrované členy, protože pro každý tým zařazený do soutěže Ski Classics je vyčleněných pouze deset míst. Kdo by měl být tedy hlavními tahouny?
Na první pohled může vypadat nominace závodníků složitě. Ale popravdě oba týmy na tom byly dost podobně – řekněme bídně – měly 2 kluky a 2 holky a zbytek závodníků byl na hraně, aby bodoval. Spojením pouze zvyšujeme kvalitu a konkurenceschopnost. Jádro týmu je samozřejmě české, ale protože momentálně nemáme tak kvalitní naše závodníky. V mužské i ženské kategorii budeme mít jednu zahraniční hvězdu – Němce Thomase Binga a Švédku Heddu Bangman. Doplní je Fabián Štoček, Jan Šrail a Vašek Sedláček. V ženách se nominovala Karolína Grohová, mladá Franzouzka Hanna Finne a Anna Marie Hejná.